Jak je nemožné něco udělat, naznačila lehká zlomyslnost amerických televizí: když prezident Obama nabádal ke klidu, na rozdělených obrazovkách diváci viděli, co se v reálném čase děje ve Fergusonu. Hořel jako Bagdád. Nová vlna násilí a nepokojů vypukla poté, co se porota rozhodla neobvinit policistu Darrena Wilsona za zastřelení Michaela Browna.
Kromě Fergusonu proběhly demonstrace v noci ve stovce měst od Atlantiku až po Pacifik, na Manhattanu lidé proráželi policejní zátarasy, v Kalifornii zase stříleli po policistech raketami a lehali si na křižovatkách. Je zřejmé, že rasové napětí není třaskavé jen v místech s černošskou většinou, jako je Ferguson, ale po celých USA.
FergusonST. LOUIS: Ve městě postřelili dva agenty FBI RODINA: Porota nerozhodovala fér NEPOKOJE: Ferguson zachvátilo násilí |
Výhled na příští dny nebude lepší. A můžeme dokonce říci, co bude pak, až Ferguson ztichne. Amerika začne sama sebe rozebírat, k ničemu nedojde, jelikož tomu mimo jiné brání politická korektnost, a tak se debata stočí na druhořadé věci, třeba že by policisté měli mít osobní minikamery nebo že policie je po nákupu levných armádních přebytků od útočných pušek po obrněné transportéry militarizovaná.
Všechno hraje roli včetně taktiky, kterou americká policie od 80. let používá a která je zřejmě omylem. Říká se jí taktika rozbitých oken a vychází z poznatku, že když je v domě ponecháno rozbité okno, stavba se pravděpodobněji stane cílem vandalů. Policisté se proto snaží zabránit přílivu velkého zločinu do okrsku tím, že agresivně vystupují už proti drobným přestupkům. Tak odstraší velké ryby. Problém je, že se logicky nejvíc soustřeďují na černošské čtvrti, protože tam je „rozbitých oken“ nejvíc. Jenže tím se jeví jako nepřátelé i pro ty, které vlastně chrání.
Smrt černocha ve Fergusonu rozdělila USA:
19. srpna 2014 |
Fakta jsou nepříjemná pro obě strany
Avšak to hlavní je jinde. Američané to názorně viděli o víkendu v televizi při hádce dvou úctyhodných lidí. Bývalý newoyrský starosta Rudy Giuliani v debatě řekl, že kdyby se černoši nevraždili mezi sebou, nemuselo by v jejich čtvrtích patrolovat tolik bílých policistů. Na to jeho černošský oponent, profesor Georgetownské univerzity Dyson, řekl, že předvedl klasický příklad bělošské nadřazenosti.
Překroucené argumenty, jež zněly jako před desítkami let. Fakta jsou ale nepříjemná i bez překrucování. A to pro obě strany. Černoši jsou nejméně úspěšnou rasovou skupinou v zemi. Vedou statistiky kriminality – je jich sice jen 13 procent, ale spáchají každou druhou vraždu a jejich míra zločinnosti je mnohem vyšší než v dobách, kdy Martin Luther King prohlásil, že „má sen“. Mají také nejvíc rozvodů a nemanželských dětí.
Ale jsou tady i jiné statistiky. Každých 28 hodin policie jednoho z nich zastřelí. Usmrtí jich daleko víc než bělochů, a to i kdybychom to brali podle míry zločinnosti. Čísla a výzkumy jsou nemilosrdné: když policista vidí podezřelého černocha, je mnohem pravděpodobnější, že vystřelí, než kdyby to byl běloch nebo dokonce Hispánec. Může za to nebezpečná pověst černochů, ale ne vždy.
Černoši mají ještě jeden problém. Když černý policista zastřelí bělocha, nevyrazí běloši do ulic. Když je to naopak, začíná ulice vřít. Berou se totiž jako kmen, a tak je Ferguson odsouzen k opakování. Jen bude mít pokaždé jiné jméno. Jak včera řekl vysloužilý policejní kapitán Roy Lewis, který přišel v uniformě podpořit demonstranty, „v Americe je tisíc Fergusonů“.
Podívejte se na video vřavy v ulicích Fergusonu:
