Lidé odevzdávají své hlasy ve volebních místnostech na sportovním gymnáziu v pražských Vršovicích. (28. května 2010)

Lidé odevzdávají své hlasy ve volebních místnostech na sportovním gymnáziu v pražských Vršovicích. (28. května 2010) | foto: Ondřej Vetiška, iDNES.cz

Fenomén kroužků strany vyděsil. Už řeší, co s tím

  • 416
Místa na kandidátkách rozdaná podle zásluh uvnitř stran voliče nezastavila. Pomocí kroužků neboli preferenčních hlasů si Sněmovnu poskládali podle svého. Bez Ivana Langera (ODS), Petra Bendy (ČSSD) nebo Pavla Severy (TOP 09). Politiky to vyděsilo. A uvnitř stran už řeší, co s novým fenoménem dělat.

Občanští i sociální demokraté, ale i představitelé TOP 09 znervózněli. Kvůli voličům, kteří se v uplynulých volbách vzbouřili a ukázali, že se nechtějí smířit s kandidátkami, které jim strany naservírovaly.

A tak kroužkováním zpřeházeli devět z celkových čtrnácti kandidátek ODS. Socialistům přeskládali osm kandidátek a TOP 09 deset.

Uvnitř jednotlivých stran už se proto řeší, jestli by voliči měli mít tak velkou moc. Například v ODS se mluví o tom, že by se současná pětiprocentní hranice, od které se mění pořadí, zvýšila na sedm.

Někteří sociální demokraté zase přemýšlejí o omezení čtyř kroužků na dva. Tím by se také vůle voličů výrazně osekala. Jedním dechem však politici připouštějí, že by podobný návrh, nebo dokonce změna volebního zákona, byl jasnou politickou sebevraždou.

Že se to v různých stranách řeší, je logické, voličům se totiž podařilo vyřadit takové stranické osobnosti jako volebního manažera ODS Ivana Langera, který vedl kandidátku na Olomoucku, či pravou ruku končícího předsedy ČSSD Paroubka, kontroverzního podnikatele Petra Bendu. U voličů TOP 09 neprošel bývalý lidovecký poslanec Pavel Severa. Nemluvě o tom, že někde kandidáty topky suverénně přeskočili starostové.

Změna volebního zákona by navrhovatele pohřbila

Podle Ivana Langera, který sám u voličů propadl, část lidí kroužkovala z recese a pro část to byla forma protestu. "Předejít kroužkování se dá buď prevencí, tedy že práce strany a výsledky primárních voleb nebudou lidi nutit kroužkovat. Anebo se dá omezit možnost dávat preferenční hlasy, což by ale bylo špatně," uznal včera Langer.

Kdo koho přeskočil

Olomoucký kraj
+ Zdeněk Boháč (ODS) Oblíbený náměstek přerovského primátora u voličů uspěl.
* počet hlasů 5 509
- Ivan Langer (ODS) Přestože byl lídrem kandidátky, voliči ho odmítli.
* počet hlasů 3 114

Pardubický kraj
+ Jiří Skalický
(TOP 09) Doktor farmacie byl na třetím místě, ale získal nejvíc hlasů.
* počet hlasů 5 598
- Pavel Severa (TOP 09) Dříve výrazný lidovec u voličů neuspěl, byť byl lídrem.
* počet hlasů 1 948

Ústecký kraj
+ Jaroslav Foldyna (ČSSD) Že si s Jiřím Paroubkem příliš nerozumí, voličům nevadilo.
* počet hlasů 11 902
- Petr Benda (ČSSD) Vlivný Paroubkův známý propadl z volitelného místa.
* počet hlasů 3 378

Má pravdu, že strany mají v podstatě jen dvě možnosti, jak vykroužkování svých lídrů v dalších parlamentních volbách zabránit. Mohou nějakou formou změnit volební zákon. Tak, aby měli voliči menší manévrovací prostor. "To si ale nikdo nedovolí, minimálně ne teď, když trvá euforie voličů. Ten, kdo by to navrhl, by to nepřežil," přiznává jeden z politiků ČSSD.

Druhá možnost je, že strany svou volební kampaň přizpůsobí novému fenoménu. "Už nebude platit, že se do Sněmovny určitě dostane lídr kandidátky. Kdoví, jestli to vůbec bude chtít ještě někdo dělat, když je možné, že lídra přeskočí ten poslední. Kampaň bude muset vyzdvihovat jednotlivce, ne stranu jako celek," podotkl člen vedení ODS.

Euforie voličů, jak o kroužkování mluví politici, je na první pohled jasná: ze dvou set zvolených poslanců vynesly do Sněmovny kroužky téměř čtvrtinu. Tedy 45 lidí. Mnohé z nich dokonce z posledního místa, z něhož by dříve neměli nejmenší šanci. To je případ Jana Floriána, jehož jméno zakončovalo pražskou kandidátku ODS.

Zlínský kraj nebude mít ve Sněmovně žádného zástupce TOP 09. Kandidáta Evžena Uhera, který byl na druhém místě, totiž přeskočila trojka, starostka Vizovic Alena Hanáková. V topce proto dokonce řeší, zda je v budoucnu starostové nevymažou z politické mapy.

Neúspěšní lídři kandidátek, třeba jednička ODS v Pardubickém kraji Daniel Petruška, to řeší po svém. Vyzval zvolené poslance, aby se podíleli na na financování kampaně. I proto, že jako lídr a "jasný" poslanec sám přispěl.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video