"Podepsal jsem pak prohlášení, které bych nazval velmi jednoduše: že budu držet hubu o tom, na co se mě estébáci ptali. To znamená, že jsem žádnou vazbu na tuto instituci nevytvořil," prohlásil Fencl. Se stejnými příslušníky StB se však scházel i později po svých návratech z ciziny. Právě na těchto schůzkách jim předával informace.
Fencl to vysvětluje takto: "Vždycky se mě ptali, kde jsem byl, s kým mluvil, co jsem tam dělal. Já jsem jim odpovídal. Dával jsem si pozor, abych jim říkal jen to, co bylo účelné jim říct a co by nikdy nikomu nemohlo ublížit." Fencl přitom podle svazku StB její příslušníky informoval například o tom, že konkrétní člověk má kromě manželky milenku, další je senilní a žárlivý a podobně.
Takové údaje StB často využívala například při vydírání, když se snažila naverbovat nové - na první pokusy nezískatelné - agenty. Fencl ovšem záznamy ze svazků StB zpochybňuje a tvrdí, že neví, co o schůzkách příslušníci napsali do spisů.
"Nikdy jsem nevěděl, že z těch rozhovorů a výslechů, které se mnou vedou, dělají zápisy. Nikdy jsem nevěděl, že to nahrávají. To, co napsali, jsem se dozvěděl v okamžiku, kdy to někdo ukradl v archivech vnitra."
Ministra zemědělství Fencla Státní bezpečnost vedla od roku 1988 jako kandidáta tajné spolupráce. Ale Fencl má čisté lustrační osvědčení. Kategorie kandidátů byla v roce 1992 z lustračního zákona vyškrtnuta. Fencl nikdy nebyl členem KSČ. V roce 1979 však podle ČT dostudoval VUML.
Televize se navíc dostala k dopisu z ledna 1970, kdy psal svému nadřízenému: "Se vstupem vojsk na naše území jsem nesouhlasil. Brzy jsem však pochopil svůj omyl. Internacionální spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy jsem považoval vždy za správnou."
