Už v roce 1983 vyšel v USA podle Sme článek o sledování slavného vědce. Jeho autor Richard Alan Schwartz však mohl nahlédnout jen do části Einsteinových spisů.
Část svého života bojoval Einstein za mír a odzbrojení, protestoval proti válkám a své jméno dal do služeb různých pacifistických organizací. V roce 1896 se vzdal německého občanství a pět let zůstal bez státní příslušnosti, protože nesouhlasil s militaristickými tendencemi v německém císařství.
Těchto aktivit si všimli i první Einsteinovi protivníci v Americe. Členky Woman Patriot Organisation z Bostonu, New Yorku a Cambridge napsali v roce 1932 ministerstvu zahraničí 16stránkový dopis, ve kterém vyjadřují své nepochopení nad tím, jak "mohl takový militantní pacifista a anarchista dostat vstupní vízum".
|
Spisy FBI o Einsteinovi |
|
Životopisná data |
Tento dopis je první dokument v Einsteinových spisech. V roce 1933 začal Einstein pracovat na Princestonské univerzitě. Tam jeho sledování začalo. Agenti FBI prohledávali jeho odpadky, odposlouchávali telefony a četli jeho poštu. Vše bez výsledku.
Sledování i přes to nepřestávalo. Podezřelý zůstal Einstein pro FBI až do smrti.
