"Je to jeden z nejúspěšnějších programů FBI," prohlásil David Johnson, který ve vyšetřovacím úřadu pracuje v sekci násilných zločinů. Na seznamu se dosud ocitlo 494 hledaných zločinců, úřad jich dopadl 463. Na zatčení nejhledanějšího muže současnosti, šéfa teroristické sítě Al-Kajda Usámy bin Ládina, se nicméně stále čeká.
Ke vzniku seznamu přispěl v roce 1949 novinář agentury UPI James Donovan, obrátil se totiž na FBI s dotazem, zda mu nepošle jména "nejdrsnějších zločinců". Když pak publikoval svůj článek, setkalo se to s velkým ohlasem a úřad začal seznam publikovat pravidelně.
Výčet úspěchů seznamu FBI nejhledanějších zločinců. Zmiňuje nejkratší pobyt kriminálníka Billyho Bryanta na seznamu. Dále fakt, že 152 zločinců pomohla dopadnout veřejnost. A na závěr, že nejstarším kriminálníkem, který se dostal na seznam, byl 69letý James Bulger.
Jako vůbec první se na něm v roce 1950 ocitl Thomas Holden hledaný za několikanásobnou vraždu. Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování ho dopadli v Oregonu o rok a tři měsíce později na základě upozornění muže, který si o případu přečetl v místních novinách.
FBI se tak hned napoprvé vyplatila základní myšlenka seznamu: "čím více lidí zná něčí obličej, tím těžší je schovávat se". A zjistila, že do roka od zveřejnění na seznamu je dopadeno 60 procent hledaných.
Rekord je dvě hodiny i 25 let
Nejkratší dobu si na svobodě po uvedení svého jména v seznamu pobyl Billie Austin Bryant hledaný v roce 1969 za vraždu dvou agentů FBI. Policie ho spolu s agenty úřadu zatkla dvě hodiny po zveřejnění seznamu.
Nejdéle pak zatím na seznamu figuruje Donald Eugene Webb podezřelý ze zabití policisty. "Je tam už 25 let a deset měsíců a stále ho nemáme," uvedl Johnson.
Někteří zločinci se na listinu "deseti nejhledanějších" dostali i dvakrát (celkem jich bylo šest), jako například James Earl Ray. Ten se na seznam dostal za zavraždění Martina Luthera Kinga. Po uvěznění se mu ale podařilo z vězení uniknout a na seznam tak putoval znovu.
V budoucnu na něm budou počítačoví zločinci
Seznam se během své existence postupně vyvíjel. Zatímco v 50. letech na něm byli převážně bankovní lupiči či zloději aut, v neklidných 60. letech to byli sabotéři či únosci, v 70. letech organizovaní zločinci a v 80. letech pašeráci drog, tak v 90. letech a současnosti na něm jsou sexuální násilníci nebo teroristé.
Do budoucna prý lze očekávat i počítačové zločince. FBI pachatele na seznam zařazuje s ohledem na závažnost jejich zločinů a šanci, jakou dává zveřejnění případu na jejich dopadení.
Mění se také způsob, jakým úřad o seznamu informuje. Zatímco dříve býval na každé poště, od roku 1996 ho FBI umisťuje na internet. Stálicí zůstávají rádio a televize.
Nejvíce dopadených hledaných zločinců na základě tipů veřejnosti má ve Spojených státech pořad Nejhledanější lidé v Americe televizní stanice Fox. V poslední době také FBI o seznamu informuje na komunikačních sítích Facebook a Twitter, chystá také aplikaci do populárního telefonu iPhone.
Půl miliardy za Bin Ládina
Tip vedoucí k úspěšnému dopadení některého z nejhledanějších zločinců jeho autorovi vynese nejméně 100 tisíc dolarů, což je základní odměna. V případě některých zvláště nebezpečných hledaných pak může být i vyšší. Pokud by se někdo s FBI podělil o informace o současném pobytu bin Ládina, přišel by si na 27 milionů dolarů (přes půl miliardy korun).
Federální úřad pro vyšetřování při hledání zločinců spolupracuje i se svými protějšky v zahraničí. V současnosti má zastoupení v 75 zemích světa, odkud jeho pracovníci pokrývají 200 zemí. Jednu z poboček má FBI v Praze. Nejčastěji ale lidi ze seznamu nejhledanějších v zahraničí zatýká v Mexiku.