Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smutné výročí Vařákových pasek: fašisté je zapálili až po válce

  8:14aktualizováno  8:14
Ve čtvrtek to bude 68 let od chvíle, kdy prchající fašisté vypálili Vařákovy paseky u Lačnova, následně byli mučeni a popraveni tři muži a jedna žena. Valašská osada je od té doby neobydlená, poslední domy byly strženy v roce 1961. Událost připomíná památník.

Tragickou událost na Vařákových pasekách připomíná pomník s pamětní deskou, leží na hřebeni Vizovických vrchů. | foto: archiv

Všichni si oddechli, že je konec války, když začátkem května 1945 rumunské a sovětské jednotky Rudé armády vyháněly fašisty z Valašska. Němci tehdy prchali po cestách i přes les.

Jejich radisté však ještě někde stavěli na kopcích spojovací vysílače, aby byl ústup koordinovaný. A čtyři z nich 2. května dopoledne přišli i do osady Vařákovy paseky u Lačnova, kde stálo deset chalup. Chtěli zde vztyčit anténu.

Peklo existovalo. Hned třikrát

Přečtěte si také příběh Prlova a Ploštiny, kde na jaře 1945 nacisté zabili 45 lidí a vypálili 18 domů.

Na konci války tady však našli azyl členové partyzánské skupiny Jana Žižky. A byli zde i teď. Co se vzápětí odehrálo, není dnes úplně jasné. Jedna verze praví, že partyzáni, kteří den předtím slavili konec války, začali po Němcích střílet. Jisté je, že se strhla přestřelka: padl jeden muž na každé straně.

Místní věděli, že je zle. Vždyť to bylo jen pár dní poté, co jednotky SS vypálily osady Ploština a Prlov kvůli tomu, že jejich obyvatelé pomáhali partyzánům.

Osadníci údajně z Vařákových pasek utekli. Kvůli dešti a chladu se však vrátili domů.

Na popravu hnali 16 lidí, částečně pomohla přímluva Němky

Ještě týž den deset pasekářských chalup obklíčil zvláštní oddíl SS-Einheit Josef, jehož členy byli i Slováci. Měli za úkol je vypálit. Popelem lehlo osm staveb, další dvě zřejmě zůstaly Němcům skryté v mlze.

Šestnáct obyvatel hnali bosky do Valašské Polanky, kde měli být popraveni. Díky přímluvě německé kuchařky Aurelie Ludwigové, která působila na místní faře, nakonec propustili matky s dětmi.

Převezeni do Hošťálkové a následně mučeni a popraveni byli následující den tři muži: Jan Polčák, Karel Vařák, František Žák. A také dvaadvacetiletá Růžena Šopová, která byla na Vařákových pasekách pouze na návštěvě.

Když přišli o život, ve Valašských Kloboukách i Lačnově už lidé slavili osvobození.

"Působí to vše jako velmi nešťastná náhoda," zamýšlí se historik Petr Odehnal. "Na jedné straně vidím velkou euforii partyzánů i místních lidí z konce války. Při odplatě zase spatřuji hysterii Němců, kteří si vybíjeli frustraci z ústupu."

Na Vařákových pasekách od roku 1950 nikdo nežije a nestojí tam žádná chalupa, poslední byly strženy v roce 1961. Neštěstí připomíná památník, u něhož se v úterý uskutečnila vzpomínková akce.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.