Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smutné výročí Vařákových pasek: fašisté je zapálili až po válce

  8:14aktualizováno  8:14
Ve čtvrtek to bude 68 let od chvíle, kdy prchající fašisté vypálili Vařákovy paseky u Lačnova, následně byli mučeni a popraveni tři muži a jedna žena. Valašská osada je od té doby neobydlená, poslední domy byly strženy v roce 1961. Událost připomíná památník.

Tragickou událost na Vařákových pasekách připomíná pomník s pamětní deskou, leží na hřebeni Vizovických vrchů. | foto: archiv

Všichni si oddechli, že je konec války, když začátkem května 1945 rumunské a sovětské jednotky Rudé armády vyháněly fašisty z Valašska. Němci tehdy prchali po cestách i přes les.

Jejich radisté však ještě někde stavěli na kopcích spojovací vysílače, aby byl ústup koordinovaný. A čtyři z nich 2. května dopoledne přišli i do osady Vařákovy paseky u Lačnova, kde stálo deset chalup. Chtěli zde vztyčit anténu.

Peklo existovalo. Hned třikrát

Přečtěte si také příběh Prlova a Ploštiny, kde na jaře 1945 nacisté zabili 45 lidí a vypálili 18 domů.

Na konci války tady však našli azyl členové partyzánské skupiny Jana Žižky. A byli zde i teď. Co se vzápětí odehrálo, není dnes úplně jasné. Jedna verze praví, že partyzáni, kteří den předtím slavili konec války, začali po Němcích střílet. Jisté je, že se strhla přestřelka: padl jeden muž na každé straně.

Místní věděli, že je zle. Vždyť to bylo jen pár dní poté, co jednotky SS vypálily osady Ploština a Prlov kvůli tomu, že jejich obyvatelé pomáhali partyzánům.

Osadníci údajně z Vařákových pasek utekli. Kvůli dešti a chladu se však vrátili domů.

Na popravu hnali 16 lidí, částečně pomohla přímluva Němky

Ještě týž den deset pasekářských chalup obklíčil zvláštní oddíl SS-Einheit Josef, jehož členy byli i Slováci. Měli za úkol je vypálit. Popelem lehlo osm staveb, další dvě zřejmě zůstaly Němcům skryté v mlze.

Šestnáct obyvatel hnali bosky do Valašské Polanky, kde měli být popraveni. Díky přímluvě německé kuchařky Aurelie Ludwigové, která působila na místní faře, nakonec propustili matky s dětmi.

Převezeni do Hošťálkové a následně mučeni a popraveni byli následující den tři muži: Jan Polčák, Karel Vařák, František Žák. A také dvaadvacetiletá Růžena Šopová, která byla na Vařákových pasekách pouze na návštěvě.

Když přišli o život, ve Valašských Kloboukách i Lačnově už lidé slavili osvobození.

"Působí to vše jako velmi nešťastná náhoda," zamýšlí se historik Petr Odehnal. "Na jedné straně vidím velkou euforii partyzánů i místních lidí z konce války. Při odplatě zase spatřuji hysterii Němců, kteří si vybíjeli frustraci z ústupu."

Na Vařákových pasekách od roku 1950 nikdo nežije a nestojí tam žádná chalupa, poslední byly strženy v roce 1961. Neštěstí připomíná památník, u něhož se v úterý uskutečnila vzpomínková akce.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš hostem diskusního pořadu Rozstřel.
Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu

Prezident Donald Trump záměrně polarizuje společnost, jak ukázal během svých dvou vystoupení k násilnostem ve virginském Charlottesville. Hlava USA zároveň...  celý článek

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.