Pět skvostů baroka je na spadnutí, zachránit je chce mladý farář

Barokní kostely Broumovska jsou skvostem architektury, jenže chátrají. Do pěti z nich zatéká, potřebují nové střechy, opravy krovů i fasád. O jejich záchranu se chce pokusit nepočetná farnost s mladým farářem.

Dřevomorka řádí v krovu kostela v Otovicích. Ve Vižňově se zase sype hlavní římsa kostela a v Ruprechticích zoufale volají po odvodnění. I stav dalších tří kostelíků ze slavného souboru architektů Dientzenhoferů je na pováženou, potřebují nové střechy, opravy krovů i fasád. Štědré dotace pro památky sice končí, ale malá farnost se chce pokusit ještě o husarský kousek.

Během příštích tří let by chtěla sehnat peníze pro pět nejzanedbanějších kostelů. Farnost o ně požádá stát a také norské fondy.

Zatéká do všech pěti kostelů

"Pro život naší farnosti stačí jeden kostel a jeden autobus, kterým bych nechal svézt dvě stovky věřících na nedělní mši, a ještě bych si ušetřil zdraví. Pokud však kostelům nepomůžeme, tak tu už nebudou," tvrdí farář Martin Lanži, který působí v Broumově posledních pět let.

Unikátní soubor zahrnuje na Broumovsku devět venkovských kostelů. Po násilném vystěhování sudetských Němců po druhé světové válce zůstaly téměř bez péče a nové obyvatele příliš nezajímaly. I dnes je věřících na Broumovsku málo, ale ve všech třinácti místních kostelích se slouží mše.

Kostely na Broumovsku ve vážném stavu

Otovice, kostel sv. Barbory
* je v nejsložitější situaci, vyžaduje opravu střechy, části krovu zasaženého dřevomorkou a také obvodového pláště

Šonov, kostel sv. Markéty
* nutné jsou opravy střechy, fasády, oken a nové odvodnění

Vižňov, kostel sv. Anny
* je v havarijním stavu, je třeba vyměnit krytinu, vyspravit krov, opravit hlavní římsu pod střechou, fasádu i okna

Ruprechtice, sv. Jakuba Většího
* potřebuje vyměnit střešní krytinu, opravit krov, vnější plášť, nové odvodnění

Heřmánkovice, Všech svatých
* má novou střechu, opravoval se propadlý strop, potřebuje opravu vnějšího pláště, omítek, nové odvodnění

Kostely se opravovaly i v minulých letech, ale jen v Martínkovicích a Božanově je farnost dotáhla do uspokojivého stavu.

Kostely dnes nejvíc ohrožuje zatékající voda, škůdci v dřevěných klenbách, chybějící údržba, ale i mírné zimy s častým rozmrzáním půdy, kvůli němuž jsou stavby v pohybu.

"Do všech pěti kostelů zatéká, ale stav každého z nich je specifický. V nejsložitější situaci je kostel v Otovicích. Tam je zapotřebí opravit střešní krytinu i narušenou konstrukci krovu, kde by se pokračovalo i s dalším odstraňováním částí napadených dřevomorkou. Na to naváží opravy pláště, tedy fasáda a okna," říká vikariátní technik architekt Jan Slavík.

Farnost během srpna získala dotaci od ministerstva zemědělství pro částečnou opravu kostela v Šonově. Stavební práce obnášejí 3,7 milionu korun, a když vše půjde dobře, hotovo má být už příští rok.

Další blízké kostely

Martínkovice, sv. Martina a sv. Jiří
* zvenku obnoven, před dvěma lety skončila oprava varhan, letos obnoveny fresky, potřebuje ještě vnitřní omítky a odvodnění

Vernéřovice, sv. Michaela arch.
* má nevhodnou krytinu a poničené fasády

Božanov, sv. Maří Magdaleny
* je opraven

Pramen: Mojmír Horyna o broumovské skupině kostelů, projekt Pro život kostelů Broumovska

Díky další dotaci se rozběhla oprava střechy kostela sv. Petra a Pavla v Broumově, která je v havarijním stavu. Letos už farnost vydala 700 tisíc korun na částečnou výměnu krytiny.

Na ministerstvu kultury požádá farnost o dotaci v dlouhodobém programu pro otovický kostel. Na tři další kostely ve Vižňově, Ruprechticích a Heřmánkovicích chce farář sehnat peníze z norských fondů. Rozpočet pro tři kostely dosahuje kolem 15,5 milionů korun a z toho by se sama farnost musela podílet asi třetinou.

Jednou z klíčových otázek je, k čemu budou opravené kostely nakonec sloužit. Lidé z farnosti však ujišťují, že se rozhodně nepromění třeba v biliárové herny, jak už se to kdesi stalo.

Kostely chátrají skoro 150 let

"Chceme se zaměřit na spolupráci s vysokými školami, se studenty architektury, na církevní turistiku, poutní trasy z Čech do Polska, na cykloturistiku a další," říká Jakub Děd, který farnosti pomáhá s projektem.

Poslední větší údržbu dostaly kostely v druhé půlce 19. století. V té době němečtí obyvatelé nahradili šindelové střechy břidlicí a plechem, vyměnili okna a pořídili jiné omítky. Dnešní kostely už žádnou velkou vnitřní výzdobu nemají. Co nerozkradli zloději během devadesátých let, je schované v depozitáři.

I když by farnost s žádostmi o dotace uspěla, nečeká ji snadné období. Po tři roky by musela sehnat po 1,5 milionu korun na finanční spoluúčast k norským fondům, což je přitom její běžný roční rozpočet. "Kdyby se to podařilo, otevřel bych si určitě lahev vína," tvrdí farář Lanži.

Farnost přitom nemůže počítat se získáním majetku v případné církevní restituci, protože už od padesátých let se oddělil klášter od duchovní správy. O polnosti či lesy bude na Broumovsku žádat benediktinský řád.