Archeologové se původně domnívali, že ohradní zeď stála jen podél severní strany Sfingy. Tam už před časem našli tři metry vysoké a 12 metrů dlouhé zbytky zdi.
CO SE NAŠLONově objevená zeď má dvě části: první je 75 cm vysoká a 86 m dlouhá a stojí podél východní strany Rachefova údolního chrámu a Sfingy. Druhá část je vysoká 90 cm a stojí v oblasti na sever od chrámu. Tato část je 46 m dlouhá a vede ve východozápadním směru. Obě části zdi se sbíhají u jihovýchodního rohu zkoumané oblasti. Zdroj: ČEgÚ, FFUK |
Pozůstatky objevených zdí jsou vysoké necelý metr. Útvar ze sušených cihel se datuje do doby vlády faraona Thutmose IV. (1400 až 1390 před naším letopočtem).
Podle Haváse předběžné studie říkají, že archeologové našli část větší zdi, která Sfingu obklopovala i ze severu.
Království za zeď, řekla Sfinga snícímu princi
Ke zdi se váže poměrně známý příběh jejího vzniku. Podle žulové stély mezi tlapami Sfingy dal zeď postavit Thutmose IV. poté, co zde usnul po lovu ve vádí el-Ghezlán (Údolí jelenů). "Ve snu k němu Sfinga promluvila a požádala jej, aby její tělo zbavil písku, který ji dusil. Odměnou za to mu slíbila, že se stane králem Egypta," připomínají čeští egyptologové.
Zásluhy na vyhrabání tehdy po krk zasypané Sfingy z písku se Thutmosemu skutečně připisují, stejně jako vztyčení zmíněné děkovné žulové stély.
Někteří vědci proto soudí, že se Thutmose IV., který původně nebyl korunním princem, zmocnil vlády nad nilskou velmocí státním převratem. A že po získání moci svůj čin pro dějepisce "zdůvodnil" vytvořením legendy o slibu, který mu ve snu dala Sfinga - v duchu poučky, že historii píší vítězové.
Tak či tak to ale znamená, že ochranných zdí bylo u Sfingy více, než se dosud myslelo. A také, že pyramidové pole v Gíze bude zase o něco slavnější a jeho správci tím budou časem třeba moci vysvětlit růst vstupného. To podle cestovatelského webu miras.cz letos v lednu vyšlo na 60 egyptských liber (zhruba 200 korun).
