Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Faraon se za zisk trůnu odvděčil Sfinze, možná tím ale jen kryl převrat

  11:20aktualizováno  11:20
Egyptští archeologové ohlásili objevení desítek metrů ochranných zdí kolem Sfingy. Slavnou sochu na pyramidovém poli v Gíze měly zdi chránit před pískem, postavit je nechal faraon Thutmose IV. Dosud se mělo za to, že zdí kolem Sfingy bylo výrazně méně.

Vykopání Sfingy, zakryté z velké části pískem, byl zřejmě nejznámější čin z krátké vlády Thutmose IV. Ilustrační foto | foto: Wikimedia Commons

Archeologové se původně domnívali, že ohradní zeď stála jen podél severní strany Sfingy. Tam už před časem našli tři metry vysoké a 12 metrů dlouhé zbytky zdi.

CO SE NAŠLO

Nově objevená zeď má dvě části: první je 75 cm vysoká a 86 m dlouhá a stojí podél východní strany Rachefova údolního chrámu a Sfingy. Druhá část je vysoká 90 cm a stojí v oblasti na sever od chrámu. Tato část je 46 m dlouhá a vede ve východozápadním směru. Obě části zdi se sbíhají u jihovýchodního rohu zkoumané oblasti.

Zdroj: ČEgÚ, FFUK

Nový objev dvou částí ohradní zdi podél východní a jižní strany Sfingy tuto teorii vyvrací, komentoval objev Český egyptologický ústav. Expedice pod vedením egyptského šéfpamátkáře Zahího Haváse totiž objevila dvě zdi o celkové délce 132 metrů.

Pozůstatky objevených zdí jsou vysoké necelý metr. Útvar ze sušených cihel se datuje do doby vlády faraona Thutmose IV. (1400 až 1390 před naším letopočtem).

Podle Haváse předběžné studie říkají, že archeologové našli část větší zdi, která Sfingu obklopovala i ze severu.

Království za zeď, řekla Sfinga snícímu princi

Ke zdi se váže poměrně známý příběh jejího vzniku. Podle žulové stély mezi tlapami Sfingy dal zeď postavit Thutmose IV. poté, co zde usnul po lovu ve vádí el-Ghezlán (Údolí jelenů). "Ve snu k němu Sfinga promluvila a požádala jej, aby její tělo zbavil písku, který ji dusil. Odměnou za to mu slíbila, že se stane králem Egypta," připomínají čeští egyptologové.

Zásluhy na vyhrabání tehdy po krk zasypané Sfingy z písku se Thutmosemu skutečně připisují, stejně jako vztyčení zmíněné děkovné žulové stély.

Někteří vědci proto soudí, že se Thutmose IV., který původně nebyl korunním princem, zmocnil vlády nad nilskou velmocí státním převratem. A že po získání moci svůj čin pro dějepisce "zdůvodnil" vytvořením legendy o slibu, který mu ve snu dala Sfinga - v duchu poučky, že historii píší vítězové.

Tak či tak to ale znamená, že ochranných zdí bylo u Sfingy více, než se dosud myslelo. A také, že pyramidové pole v Gíze bude zase o něco slavnější a jeho správci tím budou časem třeba moci vysvětlit růst vstupného. To podle cestovatelského webu miras.cz letos v lednu vyšlo na 60 egyptských liber (zhruba 200 korun).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.