Paniku vyvolala informace, že v první z několika bezpečnostních zón v centru Kábulu bylo zatčeno až 18 lidí, údajně i několik afghánských vojáků, a že úřady zajistily i 11 sebevražedných vest napěchovaných výbušninami. Nálože měli mít útočníci předem připraveny na přilehlých parkovištích.
Taliban diskutuje na internetu, povstalci prý odpoví komukoliv |
V ohrožení mělo být v tu chvíli až 1 100 zaměstnanců afghánského ministerstva obrany. Budova se nachází v jedné z nejvíce opevněných oblastí afghánského hlavního města, zhruba kilometr od prezidentského paláce a velitelství NATO.
Britská stanice BBC i světové agentury s odvoláním na nejmenované zdroje z afghánských tajných služeb uvedly, že se bezpečnostním složkám podařilo odhalit rozsáhlé spiknutí. Terčem útoku sebevražedných atentátníků mělo prý být právě ministerstvo obrany, kde měli mít útočníci "spojence". Přísně střežená budova byla pak na několik hodin skutečně neprodyšně uzavřena.
Afghánské ministerstvo obrany takové informace okamžitě popřelo a vydalo během dne dokonce dvě prohlášení, že žádný takový útok nepřekazilo. "Absolutně to není pravda," reagoval i úřad prezidenta Hamída Karzáího.
Analytici soudí, že vyvolání falešného poplachu může být i známkou soupeření různých složek afghánských bezpečnostních sil mezi sebou. Zpráva se nicméně velmi rychle rozšířila prakticky do celého světa i s ohledem na rostoucí počet útoků příslušníků afghánských bezpečnostních sil na vojáky mezinárodních sil. Naposledy v pondělí zastřelil Afghánec v uniformě dva britské vojáky a při jiném útoku přišel podobně o život jeden Američan.
Povstalci pronikají hluboko
Bezpečnostní situace se obecně v Afghánistánu zhoršila v reakci na sérií událostí z posledních týdnů, které vyvolaly u Afghánců bouři nevole. Od močení amerických mariňáků na těla zabitých povstalců Talibanu, přes smrt civilistů při náletu, pálení koránu až po masakr sedmnácti afghánských civilistů, který má na svědomí americký voják v provincii Kandahár. Povstalci několikrát "slíbili", že se pomstí.
Podpora klesáVe Spojených státech prudce klesla podpora další účasti ve válce v Afghánistánu. Podle průzkumu odmítá další účast ve válce 69 procent Američanů. Ještě na konci roku bylo proti pokračování více než deset let trvajícího konfliktu 53 procent obyvatel USA. Podle průzkumu si 68 procent lidí myslí, že se válka vyvíjí "poněkud špatně" anebo "velmi špatně". Ještě v listopadu loňského roku mělo takový názor jen 42 procent lidí. |
V minulosti se přitom už několikrát povstalcům podařilo proniknout i na ta nejstřeženější místa. Například koncem února byli zastřeleni dva američtí poradci v budově ministerstva vnitra. Podezřelým ze střelby je důstojník afghánské tajné policie, kterého měl do bezpečnostních sil infiltrovat Taliban. Loni v dubnu se zase sebevražednému atentátníkovi podařilo proklouznout na ministerstvo obrany, kde zabil dva afghánské vojáky a důstojníka.
V čerstvé paměti je také útok na centrum Kábulu z loňského září, kdy povstalci pronikli na dostřel k nejstřeženější zóně města a z rozestavěné výškové budovy několik hodin ostřelovali raketami a granáty velitelství NATO i americkou ambasádu.
Souběžně s falešným poplachem v centru Kábulu navíc velitelství NATO potvrdilo, že afghánské speciální síly zabily v provincii Fárjáb jednoho z nejvýše postavených povstaleckých vůdců Machdúma Nusrata. Vůdci Islámského hnutí Uzbekistánu s přímo vazbou na teroristickou síť al-Káida je připisována přímá zodpovědnost za bezpočet útoků na koaliční síly na severu Afghánistánu i z plánování atentátu na členy afghánského parlamentu.
Islámské hnutí Uzbekistánu vzniklo v roce 1991 s původním cílem vytvořit islámský chalifát v Uzbekistánu, který hraničí s Afghánistánem. Později cíle rozšířilo na vytvoření jednoho islámského státu v rámci celé Střední Asie. Aktivní je v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a Afghánistánu i na kmenových územích Pákistánu.
