„Herec s Putinovou maskou a královskou korunou na hlavě se stal ústřední postavou živého betlému v centru města,“ napsala agentura AFP. „Během představení se ‚král Putin‘ snaží ukrást Panence Marii Ježíška, ale dva mladí herci, ztělesňující ukrajinské vojáky, mu v tom zabrání,“ dodala.
Betlém u příležitosti pravoslavných Vánoc zřídila místní skupina Fest, které ve Lvovu patří několik restaurací.
„Putin ztělesňuje neštěstí, které postihlo naši zemi,“ řekla mluvčí skupiny v narážce na konflikt s proruskými separatisty na východě země, který si od dubna vyžádal přes 4 700 mrtvých. „Vinou tohoto muže dále umírají naši vojáci. Proto jsou tu naši bojovníci, kteří chrání jesličky,“ vysvětlila.
Scéna, ve které mají svou roli také ovce a oslík, přilákala stovky lidí, včetně mnoha turistů, kteří ve Lvově tradičně slaví pravoslavné Vánoce. Ty připadají podle juliánského kalendáře na 7. ledna. Mnozí diváci podle AFP nápad zjevně oceňovali a fotografovali se před betlémem.
Naopak v povstalecké baště Doněcku pravoslavná církev, podřízená moskevskému patriarchátu, zrušila noční bohoslužby kvůli zákazu vycházení, který vyhlásily povstalecké úřady.
Mnozí Ukrajinci proklínají a hanobí Putina od březnové ruské anexe Krymu i kvůli podpoře separatistů ruskými vojáky a zbraněmi.
Kirill: Modleme se za mír na Ukrajině
Patriarcha vší Rusy Kirill v noci na středu vedl vánoční bohoslužbu v moskevském Chrámu Krista Spasitele. Vyzval Rusy, aby se jejich víra projevila v jejich způsobu života a ne jen v sociologických průzkumech. Kirill při této příležitosti vybídl k modlitbám za mír a usmíření na Ukrajině.
Vánočních bohoslužeb v hlavním pravoslavném chrámu země se spolu s pěti tisícovkami Moskvanů už tradičně zúčastnil i premiér Dmitrij Medveděv s manželkou.
Ruský prezident Vladimir Putin se poprvé v novém roce objevil na veřejnosti, když zavítal do vesnického kostela u Voroněže, který obdaroval ikonou. Prohlédl si také útulek u kostela, kterým od vypuknutí ukrajinské krize prošla téměř tisícovka uprchlíků z Donbasu. V současnosti jich tu je necelá stovka.
U příležitosti pravoslavných Vánoc také poslal dvě poselství - pravoslavné církvi a občanům. V prvním podle agentury TASS ruskou pravoslavnou církev ocenil jako „příklad upřímného úsilí sloužit národu“. Ve druhém pak zjevně v souvislosti s nynější krušnou ekonomickou situací země mimo jiné zdůraznil, že vánoční svátky „nás vracejí ke kořenům našich duchovních tradic, k ideálům lásky a milosrdenství, jež po staletí slouží k sjednocení národa, pomáhají vydržet v dobách utrpení a obtíží“.
Poprvé se ve všech chrámech ruské církve na patriarchův pokyn sloužily vánoční bohoslužby s otevřenými tzv. carskými vraty, oddělujícími oltářní část od chrámu a symbolizujícími bránu do ráje, upozornila agentura Interfax. Nová vánoční tradice má mít podle Kirillova záměru „zvláštní misionářský význam“ a má vyjadřovat otevřenost víry vůči všem lidem.
Účast nejvyšších státních představitelů na církevních svátcích obnovil v postsovětské éře první ruský prezident Boris Jelcin, který vánoční bohoslužby poprvé navštívil v roce 1992. Jelcinův nástupce Putin obvykle tráví Vánoce mimo Moskvu, zatímco o Velikonocích chodí na bohoslužby do moskevského chrámu Krista Spasitele. V minulosti sice býval důstojníkem sovětské tajné policie KGB, nicméně v dětství jej matka nechala tajně pokřtít v rodném Petrohradu.
Kirill ve svém kázání připomněl také tisíc let od pokřtění Rusi za časů kyjevského knížete Vladimíra a zdůraznil „sepětí pravoslavných národů historické Rusi“, přičemž tyto staleté svazky mezi Rusy, Ukrajinci a Bělorusy „nemohou žádné dočasné otřesy a zkoušky, ani žádné vnější síly zpřetrhat“.
Pravoslavné Vánoce slaví skoro tři čtvrtiny Rusů, z nichž se ovšem k pravoslavné víře hlásí bezmála devět z deseti dotázaných, alespoň podle průzkumu státní agentury VCIOM. Vánoce již v prosinci, spolu se západní a střední Evropou, slaví asi šest procent Rusů, a to hlavně v Moskvě a Petrohradu.
