Falešní filmaři lákali peníze od zájemců o role v komparsu

Možnost vydělat o prázdninách velké peníze nabízela v dubnu německá filmová společnost občanům České republiky. Za dvacet devět natáčecích dní si mohl zájemce vydělat téměř sto deset tisíc korun. Společnost Schmid film z Düsseldorfu zveřejnila v Annonci inzerát, v němž žádala po zájemcích o role ve filmu Third Rose krátký životopis a fotografii. Ta měla být hlavním kritériem výběru. Měsíc po odeslání měli uchazeči dostat zprávu, že jsou přijati.

Michal Dvořák z Prahy na inzerát odpověděl. "Připadalo mi to jako dobrý výdělek. Hned jsem odpověděl a čekal jsem na odpověď, která měla přijít koncem května. Poslal jsem dokonce dopisy dva, protože jsem do prvního zapomněl dát fotografii. A ta pro ně měla být nejdůležitější," popisuje Dvořák.

Odpověď však do měsíce nedostal. Přišla až po třech měsících a německá firma v ní vysvětlovala, že se protáhly práce ve Španělsku, takže i následné práce v Německu se posunuly. Proto se odpověď opozdila, tvrdila firma.

"Dozvěděl jsem se, že jsem byl vybrán na základě konkursu. Konečně jsem získal i přesné finanční podmínky. Za jeden natáčecí den jsem měl dostat devadesát šest amerických dolarů a k tomu sedmdesát marek jako stravné.

To pokud bych nevyužil nabídky jídla, které nabízela společnost v hotelu," říká Dvořák.
Dohromady si tak mohl vydělat přes 130 000 korun, respektive 4620 korun denně. Od toho, aby této nabídky využil, ho odradilo několik věcí. "Nejdřív mi připadalo divné, že mi přišly dvě odpovědi a obě kladné, přestože jsem do jednoho dopisu vůbec nedal fotografii, která měla být rozhodující. Překvapivě - jedna odpověď byla odeslána z Německa a druhá z České republiky," vzpomíná Dvořák. Navíc měl složenkou zaplatit tisíc dvě stě korun na účet u Agrobanky jako záruku své účasti. "To mě skoro rozesmálo. Já jsem si chtěl vydělat a měl jsem zatím platit," směje se Dvořák.

Jessica Horváthová z Casting studia - Cine Jessy považuje za velmi neobvyklé, když firma požaduje peníze po komparsistech.

"Podle mě to rozhodně v pořádku není. Já žádnou firmu Schmid film neznám a slyším poprvé, že by někdo chtěl od komparsistů peníze. Navíc se mi ten kompars zdá příliš drahý. Za takové peníze si mohli snadno sehnat lidi v Německu. Tam jsou honoráře mezi padesáti až sto markami. V Čechách dosahují od 350 korun u televize, u filmu s velkým rozpočtem až po 600 korun," vysvětluje Horváthová.

Potvrzuje to i další pracovnice z castingové agentury, která nechtěla být jmenována. "Rozhodně to není normální, aby někdo chtěl od komparsistů peníze. To se mi zdá hodně podezřelé," říká.

Další odborník upozorňuje, že není běžné sepisovat s komparsisty smlouvu. "Kdo u filmu pracoval, ví, že smlouva se podepisuje pouze pro role. Navíc mi připadá nesmyslné, že si někdo zve do Německa kompars a platí dopravu.

Muselo by jít o specifický kompars a takový případ to není, protože není podmínkou účast až do konce natáčení. Je to určitě podvod," říká Jiří Berger, který dlouhá léta pracoval u filmu.

Michal Dvořák chtěl mít jasno.

Zavolal proto na düsseldorfské telefonní číslo, které firma uvedla.

V telefonu se však ozvalo, že volané číslo neexistuje. Další pátrání na oficiálních internetových stránkách města Düsseldorf prokázalo, že v databázi firem žádná společnost Schmid film není.

"V tu chvíli pro mě celá věc skončila. Uvažoval jsem dokonce, že bych podal trestní oznámení na policii, ale nakonec jsem si to rozmyslel. Byl jsem sám a šlo jen o dvanáct set korun," říká Dvořák.

To, že by to pro policii zajímavé bylo, potvrzuje tiskový mluvčí policie Jiří Suttner. "Pokud firma udá falešné číslo a adresu a vyžaduje po lidech peníze, je to důvod podat trestní oznámení. Až si někdo bude stěžovat, tak věc rozhodně prošetříme," říká.

Skutečné jméno člověka, který popsal své zkušenosti s "firmou Schmid", redakce na jeho přání změnila na pseudonym Michal Dvořák.