Falbr chce sekundovat Špidlovi

  • 10
Senátor Richard Falbr patří po letech opět pod křídla sociální demokracie. ČSSD obnovila jeho členství v pondělí. Falbr, který nedávno opustil všechny odborářské funkce, hned nabídl stranickému šéfovi Vladimíru Špidlovi, že s ním bude vystupovat na volebních mítincích. Zamýšlí se také angažovat v Hospodářské a sociální radě Mostecka. V čele odborové centrály Falbra nahradil Milan Štěch.

"Samozřejmě, že mám zájem, aby ČSSD vyhrála volby. Pokud tomu budu moci přispět malým dílem, tak to udělám," tvrdí Falbr, kterému senátorský mandát vyprší v roce 2004.

Jednašedesátiletý odborář Falbr byl členem sociální demokracie od listopadu 1990, v roce 1991 byl jejím místopředsedou. Členství v ČSSD pozastavil v roce 1992, když byl zvolen do čela odborů, a v červnu 1996 je ukončil.

"Já jsem členství zrušil, když jsem poprvé kandidoval do Senátu jako nezávislý," podotkl Falbr. V roce 1998 však již kandidoval jako nestraník za ČSSD.

V pondělí Falbrovi obnovila členství místní organizace ČSSD v Praze-Břevnově. Zároveň souhlasila s jeho přechodem do místní organizace ČSSD v Meziboří na Mostecku. "Do ČSSD jsem se vrátil proto, že tam patřím," tvrdí Falbr, v letech 1968 až 1971 člen KSČ.

Falbr skončil po osmi letech v odborech
Falbr byl do dubna 2002 dlouholetým předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů. Rozhodnutí definitivně skončit v odborech potvrdil už koncem roku 2001. Míní, že osm let je dost dlouhá doba na šéfování čehokoli. "Myslím, že člověk má v nejlepším odejít," komentoval svůj odchod. Přiznal i osobní motivaci - chce se kromě práce více věnovat rodině.

Z funkce odešel Falbr celkem spokojen. "Mým cílem bylo, aby si z nás přestali dělat legraci. Dnes už konfederaci bere každý vážně," cení si toho, že se výrazně zlepšilo postavení odborů, které se staly respektovaným partnerem vlády.

V čele odborové centrály vystřídal Falbr v roce 1994 méně výrazného předáka Vladimíra Petruse, ale ani on nebyl příliš radikální. Byl označován za muže konsensu, obratného vyjednávače, který přispěl k udržení sociálního smíru.

Falbra nahradil jeho soused v lavici českého Senátu Milan Štěch. Člověk mnohem méně nápadný, ale v odborářských i politických kruzích respektovaný. - více zde

Falbr nešel vládám po krku
Podle tisku šel Falbr vládám po krku decentně, a to jak pravicové premiéra Václava Klause, tak vládě sociálních demokratů Miloše Zemana. Falbr a ČMKOS neorganizovali žádné velké stávky, přesto několikrát odbory vystoupily proti sociální politice Klausovy vlády.

ÚSPĚŠNÉ FALBROVY ODBORY

* Daří se postupně zvyšovat příjmy, zlepšila se úroveň kolektivního vyjednávání, vyřešil se problém nevyplácených mezd v podnicích.
* Stoupl vliv odborů v legislativě, přispěly především k novelizaci zákoníku práce, kam byly zapracovány evropské směrnice.
* Problémem je stále porušování odborových práv, především u zahraničních podniků.

V době úsporných balíčků v roce 1997 stály odbory dlouho mimo. Nakonec v listopadu za změnu hospodářské politiky demonstrovalo na Staroměstském náměstí na sto tisíc odborářů. V dalších letech centrála většinou podporovala akce svých odborových svazů, převážně bojujících za vyšší mzdy.

Práci Zemanovy vlády hodnotily odbory kladně, prosazovala totiž řadu společných požadavků. Falbr dokonce tvrdil, že žádná budoucí vláda jim nebude nakloněna tak, jako tahle. Odbory přispěly k tomu, že se za této vlády reálná hodnota mezd zvýšila o 13,7 procenta. Ocenil také, že premiér svým vlivem zachránil několik velkých podniků před krachem.

Po porozumění přišly spory
Se Zemanem si Falbr dlouho rozuměl. Spory přišly po nástupu ČSSD k moci, kdy Falbr často kritizoval vládu i samotného Zemana. Předloňskou osobní roztržku s premiérem, kdy mluvil o "idiotizaci vedení ČSSD" a Zeman mu rázně připomněl jeho pozitivní lustraci, však Falbr ve vztahu k odborům nepovažoval za podstatnou.

Odbory jsou nadstranické, ale Falbr se netajil tím, že je sociální demokrat bez členství, které zrušil v roce 1996. Ostatně s podporou ČSSD se stal také dvakrát senátorem, naposledy v roce 1998. Některé svazy tuto spřízněnost vnímaly negativně, Odborové sdružení železničářů Jaromíra Duška nakonec z ČMKOS odešlo.

Podle Falbra o střet zájmů nejde, jako senátor je nezávislý. Rozhodně odmítá, že by odbory byly ve stranickém vleku.

Kdo je Richard Falbr
Richard Falbr se narodil 29. září 1940 v britském Chesteru. Vystudoval obchodní akademii a pracoval v podnicích zahraničního obchodu. Učil jazyky na škole ministerstva vnitra a dálkově vystudoval práva.

V aparátu odborů je od roku 1969. V letech 1992 až 1993 vedl Českou a Slovenskou konfederaci odborových svazů. V čele ČMKOS stanul v dubnu 1994 a předsednictví obhájil, i když zveřejnil svou pozitivní lustraci.

Falbr je ženatý, má dceru Patricii, syna Roberta a vnoučata. K jeho koníčkům patří zoologie, ornitologie a včelařství.

Na Střeleckém ostrově v Praze, kde se Svátek práce slavil poprvé v roce 1890, přišli 1. května položit věnec předsedkyně pražské ČSSD Petra Buzková a odborový předák Richard Falbr (vlevo). Vpravo v pozadí ministr vlády ČR bez portfeje Karel Březina.

Jan Ruml a Richard Falbr při projednávání nového mediálního zákona v Senátu, 17. května 2001.

Mítink pracujících v hodonínské armaturce podpořil svou přítomností i Richard Falbr

Šéf odborářů Richard Falbr a guvernér České národní banky Zdeněk Tůma jednali 19. listopadu 2001 o růstu mezd v příštím roce.

Demnostrující stavbaře přišel před sídlo Svazu podnikatelů podpořit i šéf odborové konfederace Richard Falbr. (11. 3. 2002)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video