Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Případ Temelín jsem neměl nikdy pustit, lituje po letech právník Fagan

  11:46aktualizováno  11:46
Po deseti letech se opět zjevil v Česku a hlasitě se dožaduje proplacení téměř sto let starých dluhopisů. Edward Fagan v rozhovoru pro iDNES.cz promluvil o nelehkém dětství židovského chlapce v Texasu, vrcholech i pádech své právnické kariéry a boji proti jaderné elektrárně Temelín.

Vyrůstal jste v židovské rodině v Texasu. Jak vůbec vzpomínáte na dětství?
Rodiče byli rozvedení, vychovávala mě matka, která velmi tvrdě pracovala. Neřekl bych, že jsem byl rozmazlený, ale dařilo se nám dobře. Byl jsem velmi soutěživý, sportoval jsem, angažoval jsem se v židovských spolcích a dostal jsem se kvůli tomu občas do problémů. To víte, Texas, tam nemají Židy dvakrát v lásce. Občas jsem se připletl k nějaké rvačce a musel jsem se bránit, protože jsem byl Žid. Obvykle jsem prohrál a přišel domu zmlácený, ale bránil jsem se. Myslím, že díky tomu, kde jsem vyrůstal, je ze mě lepší člověk. Bojoval jsem za věci, které jsem chtěl nebo ve které jsem věřil.

Edward Fagan

Poprvé se Fagan v Česku zjevil v roce 2000, kdy plamenně bojoval proti Temelínu. Tehdy byl obklopen aureolou právnického esa, které pro pozůstalé obětí holokaustu vysoudilo miliardy ze švýcarských bank. Od té doby byl obviněn, že zcizil peníze svých klientů, přišel o právnickou licenci v New Yorku a New Jersey a v roce 2007 vyhlásil osobní bankrot.

Peníze i renomé se snažil znovu vydobýt v celé řadě případů. Snažil se zastupovat pozůstalé obětí tsunami v Asii, apartheidu v Jihoafrické republice, tragického požáru lanovky v rakouském Kaprunu i rumunské Romy, kteří hráli ve filmu Borat. Většina případů se ovšem nedostala ani před soud, a pokud ano, Fagan už v nich nefiguroval.

Co vám dala rabínská studia v Izraeli, kde jste se zúčastnil Jomkipurské války?
Když vypukla válka, byl jsem ve Spojených státech. Hlavní boje skončily už po prvním týdnu. Když jsem se vrátil, zařadili mě do podpůrné jednotky. Nejdříve jsme byli na Golanských výšinách, kde jsme hledali ukryté zbraně a špiony. Protože jsem byl z Texasu, tak si asi mysleli, že bych mohl jezdit po Golanských výšinách na koni a hledat zbraně syrské armády. Byl jsem i na Sinajském poloostrově, kde jsem zažil bombardování. To bylo dost špatné. Pak nás zařadili do jednotky, která měla za úkol dostat z bojiště těla mrtvých vojáků.

Jak se z vás stal právník?
V roce 1974 jsem se po čtyřech letech vrátil z Izraele. Nestal jsem se rabínem, ale učitelem. Objížděl jsem židovské komunity na  Středozápadě, přednášel a snažil se, aby se lidé angažovali v židovských záležitostech. Moc peněz z toho nebylo. Rodina mě nabádala, abych dělal něco užitečného, čímž mysleli vydělávání peněz. Nevěděl jsem, co bych měl dělat, tak jsem se stal právníkem, protože to dělají všichni z naší rodiny. Moji bratranci, strýc... Všichni se v Texasu živí jako právníci. Tak jsem se jím stal také, protože jsem nevěděl, co jiného bych dělal.

V roce 1990 jste slavil svůj největší úspěch v žalobě proti švýcarským bankám. Jak se stalo, že jste se jako neznámý právník dostal k tak velkému případu?
Měl jsem nějaké klienty, kteří přežili holokaust. Vždy jsem chtěl pomáhat obětem holokaustu, zbožňoval jsem Simona Wiesenthala. Snil jsem o tom, že ze mě bude lovec nacistů. Asi každé dítě sní o tom, že bude honit padouchy. Pak se vynořil případ švýcarských bank. Jednoho dne za mnou přišla má tehdejší tchyně a ukázala mi článek v New York Times o zmizelých účtech. Tehdy jsem byl pouhý právník, co se honí za sanitkami. Přečetl jsem si to a hned jsem věděl, že je můžeme zažalovat. Musel jsem jen sehnat klienta. A o dva týdny později jsem ho našel.

Zastupoval jste tisíce lidí, ale někteří z nich vás pak obvinili, že se jim dostatečně nevěnujete.
Měl jsem dvaaosmdesát tisíc klientů a velký tým asistentů, kteří jim měli pomáhat. Všichni klienti ale chtěli mluvit pouze se mnou. Pokud bych s každým mluvil jen pět minut, spočítejte si to sami. Strávil bych celý rok na telefonu. Někteří z nich to pochopili, někteří ale začali žárlit. Mezi mými klienty byli Romové a někteří Židé je nenáviděli. Měl jsem nežidovské klienty, kteří neměli rádi ty židovské, ortodoxní nesnášeli ty neortodoxní. Byl to zmatek.

Pak vás obvinili, že jste ukradl peníze klientů, a sebrali vám právnickou licenci ve státech New York a New Jersey.
Byl jsem příšerný účetní. O peníze nepřišel ani jeden člověk. Žádné jsem nevzal, všichni své peníze dostali. Ale já jsem byl tak hloupý, že jsem neměl žádný papír, který by dokazoval, kdy a jak je dostali a kdo jim je vyplatil. Byla to chyba. Velká chyba a já za ni zaplatil. Stále za ni platím. Ne penězi, ale potrvá to další tři roky, než mohu získat svou právnickou licenci v New Yorku zpět.

Fotogalerie

Někdo tvrdí, že jste poněkud svérázný právník, jiní vás ale označují za šarlatána.
Šarlatánem mě nazývá jen pár lidí. Jedním z nich je má bývalá žena. Něco proti mně mají, je to prostě jejich dojem. Někdejší náměstek ministra spravedlnosti Stuart Eisenstadt mě jednou označil za "slušný hlas rozumu". To zní trochu jinak než šarlatán. CNN mě nazvala svérázným právníkem. Já už nejsem právník a nikdy jsem nebyl právník, který by svou práci udělal u soudu. Proto jsem byl tak úspěšný a proto jsem i selhal.

Vy tedy nejste právník?
V New Yorku mi sebrali licenci, ale nesebrali mi mozek. Nepracuji jako právník, ale spíše jako šéf firmy. O právníky se nestarám, vím, jak jednat u soudu, a zastupuji tam sám sebe. Vše, v čem se nyní angažuji, dělám proto, že na tom mám přímý zájem. Tyto dluhopisy jsou moje nebo v nich mám podíl. Stejně tak v uměleckých předmětech a zlatu. Objevím se u soudu a řeknu: tyto dluhopisy jsou moje. Pak se ke mně přidají další lidé.

Češi si vás pamatují jako bojovníka proti Temelínu. Proč jste se z toho případu stáhl?
Ano, pamatují si tu ošklivou fotografii, na které mám otevřenou pusu. Byla to chyba, nikdy jsem ten případ neměl pustit. Moji kolegové říkali, že se toho chtějí chopit. Od rakouských obětí dostávali padesát tisíc dolarů. Já jsem nechtěl nic a říkal jsem jim, že pro ně budu pracovat zadarmo. Najali jsme tým právníků, kteří shrábli peníze, ale nikdy to nedotáhli do konce.

Angažoval jste se ještě v mnoha případech, ale jak se zdá, tak jste už nikdy nezopakoval svůj velký úspěch z boje proti švýcarským bankám.
To je pravda, ale to záleží na tom, jak ty případy počítáte. Pokud pouze švýcarské banky, tak máte pravdu - bylo to více proher než úspěchů. Švýcarský případ se ale skládal ze tří dalších, německý ze sedmi, rakouský také ze tří, pak tu byl případ s pojišťovnami. Když to sečtete, bylo to více úspěchů. Jediné případy, od kterých jsem upustil, bylo zastupování obětí tsunami, Temelín, Borat... čtyři nebo možná pět případů. Měli jsme tým a každý z jeho členů se měl starat o nějaký případ. Mé jméno bylo spojeno se všemi případy, ale ti, kteří je dostali na starost, je nedokončili.

Vybíral jste si špatné lidi?
Možná. Vybral jsem si špatnou ženu a mám dvě skvělé děti. Ale možná máte pravdu, vybíral jsem si špatné kolegy.

Další ultimátum

Fagan se v říjnu obrátil na karlovarskou radnici s požadavkem vyplatit dluhopisy z roku 1924. Podle jeho odhadů se celková nesplacená částka pohybuje kolem půl miliardy amerických dolarů, tedy skoro deseti miliard korun. Podle ministerstva financí jsou dluhopisy promlčené a Fagan nemá na žádné peníze nárok.

Poté, co nepochodil u karlovarského magistrátu ani na ministerstvu financí, obrátil se do nejvyšších pater české politiky. Ve dvou dopisech, které zaslal vládě a prezidentovi Václavu Klausovi ,rekapituluje vývoj celého "dluhopisového sporu" a vyzývá českou stranu ke vstřícnosti.
"Jsem pobouřen vaším nejnovějším dopisem a vaším chováním a úsilím vyhnout se odpovědím z mých dopisů ze 7. října a 1. listopadu," píše v jednom z dopisů na adresu Kalouskova náměstka Jana Gregora americký právník.
Česku dal Fagan čas na dohodu do 12. prosince. V tento den chce podat oficiální žalobu. Tvrdí, že pokud s ním Češi budou spolupracovat, zmírní své budoucí škody. Fagan v dopisech akcentuje své židovství a dovolává se vstřícného českého přístupu k restitucím z období holokaustu.

Kdy jste naposledy vyhrál nějaký soud?
Kdy jsem naposledy nějaký případ vyhrál? V roce 2010... 2011.

Letos? A který případ to byl?
To není vaše starost. Ale mělo to co do činění s dluhopisy.

Českého ministra financí by to nejspíš zajímalo.
Zjistí to, až se se mnou setká.

Na konci října vypršela lhůta, kterou jste dal českým úřadům, aby reagovaly na vaše požadavky.
Ne. Napsal jsem jim dopis, že očekávám buď schůzku, nebo požadované informace do konce října. Prvního listopadu ministerstvo souhlasilo se setkáním. Udělali to, o co jsem je žádal. Schůzku jsme ještě nedohodli, ale slíbili mi ji na začátku listopadu. Stále čekám, až se s nimi setkám.

Jaké budou vaše další kroky, pokud k té schůzce nedojde?
Pošlu jim dopis, ve kterém jim vysvětlím, že nesplnili svůj slib, jakou smlouvu porušili, a dám jim ještě jednu šanci, aby dostáli svým závazkům. Neočekávám, že to udělají, protože se chovají hloupě. Je to ostuda, ale jejich chování vás bude stát peníze. Zažaluji je.

Zmínil jste, že máte další dluhopisy.
Máme další dva druhy dluhopisů, které zveřejním v prosinci. Jsou to české a německé dluhopisy. Pak mám ještě dluhopisy jiných zemí a nárok na židovské zlato, které bylo odvezeno do Ruska.

Kdy a kdo vydal české dluhopisy?
Byly vydány v roce 1942 nebo 1941. Skutečně chci dát české vládě šanci, aby se zachovala správně. Pokud se bude chovat hloupě, budu s nimi zacházet jak s malými dětmi. Dětem občas musíte dát pohlavek nebo je poslat na hanbu. Tohle já sice udělat nemůžu, ale můžu jim říct: dlužíte peníze, ale nechcete platit. Máte postupovat podle určitých předpisů, ale nechcete. Pak vám tedy někdo jiný řekne, co musíte udělat. A bude to velmi drahé.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.