Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

F-16, Mirage, Mig a nebo Gripen?

  0:03aktualizováno  0:03
Vláda uzavřela v říjnu 2001 výběrové řízení na dodavatele nadzvukových letadel pro Armádu České republiky. Jako jediný účastník (americké a evropské konkurenční subjekty ze soutěže odstoupily), který splnil požadavky zadávací dokumentace, nakonec uspělo švédsko-britské konsorcium SAAB/BAE Systems nabízející letoun JAS 39 Gripen.

Před několik dny vláda schválila  podmínky kontraktu a v současné době jsme v souvislosti s projednáváním této  kauzy v Poslanecké sněmovně svědky střetávání se politických (a méně často  odborných) názorů na akt, způsob a termín pořízení nových nadzvukových letadel pro naši armádu.

Na straně jedné lze v této debatě vysledovat názory, které upřednostňují odsunutí rozhodnutí týkající se pořízení nových letadel z důvodů nutného financování jiných priorit ozbrojených sil (pozemní síly) či z důvodů nutné sanace politicky citlivých a zároveň podfinancovaných kapitol státního rozpočtu (zdravotnictví, školství aj.), vedoucích až k relativizující otázce o potřeby vlastní armády. Na straně druhé stojí přesvědčení o aktuální nutnosti modernizace letectva a to právě prostřednictvím dodávek letadel JAS 39 Gripen.

Nové letouny potřebujeme
Nové letouny Česká republika nevyhnutelně potřebuje a další odsouvání jejich zavedení do činné služby ohrožuje bezpečnost České republiky a její schopnost být spolehlivým a v obraně soběstačným spojencem v NATO. Investice do obrany nemusí být populární, ale svědčí o vztahu ke své zemi a o odpovědnosti za její zájmy a její budoucnost (porovnejme např. se situací v Polsku!).

V roce 2004 končí životnost již dnes zastaralých  muzeálních letadel sovětské výroby Mig-21 a po tomto datu by jejich provoz ve zvýšené míře ohrožoval nejen životy pilotů, ale i běžných občanů.

Zároveň Česká republika již fakticky nedisponuje pozemními prostředky protivzdušné obrany, které byly v průběhu 90. let ponechány faktickému zániku a dnes nejsou schopny plnit své úkoly. Je proto nutné si klást otázku, jak zajistit obranu svého vzdušného prostoru a zároveň zůstat soběstačným spolehlivým spojencem. Otázka nestojí tak, zda si můžeme dovolit pořídit nová letadla, ale zda si můžeme dovolit si je nepořídit.

Ponechání českého vzdušného prostoru bez vlastní ochrany by znamenalo praktické svěření se pod ochranu německých stíhačů, kterou bychom ovšem museli draze zaplatit. Přerušení kontinuity existence nadzvukového letectva by také znamenalo obrovské finanční a časové investice spojené s výstavbou nové podpůrné infrastruktury, která by pravděpodobně zanikla nebo zdegenerovala do doby, než bychom nová letadla pořídili (špičkoví a drazí piloti, personál letišť, opravárenských dílen, výcvikových základen nerostou na stromech a v případě, že jim nebude umožněna jejich práce, nepochybně z armády odejdou nebo přejdou na jinou činnost). Jinými slovy, odklad pořízení letadel by sice přinesl momentální ušetření finančních prostředků, ovšem znamenal by jejich dramatickou spotřebu v budoucnu.

Budeme patřit k Islandu či Lucembursku?
Bez nadzvukového letectva nebude Česká republika požívat mezinárodní prestiže důvěryhodného spojence a zařadí se v tomto ohledu mezi státy jako Island nebo Lucembursko. A praktická otázka k zamyšlení: Kdo a jak zasáhne v době ochromení nadzvukového letectva a pozemní PVO v případě, kdy si to nějaké letadlo namíří nad Dukovany nebo Temelín…?

Kupní cena letadel s příslušenstvím, včetně vyškolení personálu a vybavení zbraňovými systémy vyjde na 60,2 miliardy Kč splatných do roku 2015, se může na první pohled jevit jako značná finanční zátěž státu. Ale za suverenitu se platí a investice do posilování vlastní obranyschopnosti se vždy, byť ne tak na první pohled viditelně, vyplácí.

Navíc náklady vynaložené státem na nákup budou zprostředkovaně sníženy o případný profit z offsetových programů ve výši 150% kupní ceny. Vezmeme-li v úvahu náklady na provoz letadel JAS 39 Gripen, zjistíme, že jejich provoz je levnější než provoz stávajících letadel ve výzbroji AČR.

Podle ministerstva obrany propočty ukazují, že náklady na jednu letovou hodinu v kategorii nadzvukových letounů jsou v případě letounu Gripen výrazně nejlevnější. U Gripenu je to 152 000 Kč, u MIG 21 je to 300 000 Kč, u F-16A je to 350 000 Kč na jednu letovou hodinu. Při stejném vyčíslení nákladů na životní cyklus potom zjistíme, že provoz některých letounů je až dvakrát dražší než provoz nadzvukového stíhacího letounu JAS 39 Gripen.

V současné době se jeví letouny Gripen jako vyhovující a reálný kompromis mezi obrannými potřebami našeho státu a jeho ekonomickými možnostmi. Je zamýšlen jako páteřní letoun určený především k obraně České republiky a naše země nemá ani ambice ani finanční prostředky na to, aby se vojensky těmito letadly angažovala mimo prostor střední Evropy. Samozřejmě bychom si mohli opatřit letadla výkonnější, ale také nesrovnatelně dražší (např. evropský letoun Eurofighter, který je ovšem stále jen ve fázi prototypu a bude výrazně dražší než již provozovaný Gripen).

Gripen ještě nebyl v bojové akci
JAS 39 Gripen představuje první sériově vyráběný a operačně působící letoun IV. generace na světě. Nebyl sice dosud použit v boji, avšak má vynikající předpoklady pro úspěšné bojové nasazení. Jedná se o letoun s malým profilem (obratnější pilotáž, výhodnější podmínky pro vizuální boj) a minimálním vyzařováním (horší zachytitelnost a zaměření protivníkem).

Disponuje  špičkovou výbavou aktivní a především pasivní detekce (systém RWR) a kvalitní, flexibilní výzbrojí. Systémové pojetí boje a výborné manévrovací schopnosti společně s moderní elektronickou výbavou předpokládají podle počítačových simulací o 20-50% lepší výsledky v efektivitě, jak při plnění úkolů protivzdušné obrany a vybojování převahy ve vzduchu, tak v případě přímého souboje s letadly III. generace (F-16, F-18, Mirage 2000-5, Mig-29).

Také konstrukce letadla tvořená delta křídlem na zádi a předkřídlem na přídi je díky sečítání vztlaku těchto ploch nejen účinnější z hlediska manévrů, ale také odolnější z hlediska statiky a poškození. Úroveň využití nejmodernějších řízených střel ve vzdušném boji zvyšuje možnost použití tzv. přilbových zaměřovačů umožňujících navedení nejen mimo osu letounu, ale doslova i střelbu vzad.

Letouny IV. generace převyšují III. generaci z hlediska bojové pohotovosti, účinnosti a pravděpodobnosti přežití v průměru o 20 až 50%. Pravděpodobnost přežití útoku je vyšší než 95%.

Praktické zkušenosti švédského letectva ukazují, že letadla JAS 39 Gripen vykazují dvojnásobnou provozní spolehlivost oproti letadlům předchozí generace. Koncepce gripenu je také založena na levnějším (oproti letadlům III. generace o 20-30%) a nenáročném provozu.

Umožňuje rychlou a jednoduchou údržbu (do bojeschopného stavu pro stíhací úkoly může být letoun připraven za 10 minut, pro úkoly úderu na pozemní cíle za 20 minut, kompletní výměna motoru trvá 60 minut) v polních podmínkách prováděnou s minimálním počtem lidí (velitel+5 techniků) a při minimální závislosti na pozemním vybavení (tzv. koncepce rozptýleného letectva). Letoun je nenáročný na přistávací plochy a je schopen operovat i z běžných komunikací (např. při předváděcí akci v Polsku přistával na vyhrazeném úseku dálnice).

Letadla jsou plně schopna, jak to potvrdila i nedávná mezinárodní expertní konference pořádaná  českým ministerstvem obrany, operovat podle technických i operačně-taktických standardů NATO.  JAS-39X (označení vývozní verze) je plnohodnotným letounem schopným plynulého zapojení do činností v rámci NATO.

Oproti dřívějším verzím užívaným švédským letectvem má tento typ řadu zdokonalení, jako např. barevné displeje s vysokým kontrastem a rozlišovací schopností, integrovanou soustavu elektronického boje, standardní rádiové stanice podle norem NATO, zařízení pro doplňování paliva za letu, standardní závěsníky NATO, spolupráce s přilbovým zaměřovačem HMD atd.

Nejde jen o švédský výrobek
Podstatná je také skutečnost, že po technické stránce se nejedná o kompletně švédský výrobek, ale podílí se na něm subdodavatelsky celá řada špičkových firem především z USA a evropských zemí NATO (především z Velké Británie, Francie a Německa).

Vysoký stupeň kompatibility a zároveň flexibility úprav (různé typy motorů, elektronická výbava, uzpůsobení zbraňových systémů v návaznosti na již zavedenou výzbroj zákazníka apod.) se projevuje např. v oblasti výzbroje, kdy je letoun schopen nést v podstatě celou škálu zbraní užívaných zeměmi NATO, včetně např. amerických střel Sidewinder, AIM-120A AMRAAM apod.

V současné době jsou letadla JAS 39 Gripen zavedena v činné službě v desetimiliónovém Švédsku (švédské vojenské letectvo podalo objednávku na 204 Gripenů, z čehož je 176 jednomístných a 28 dvoumístných verzí letounu - okolo stovky jednomístných verzí již bylo dodáno) a dále v Jihoafrické republice (28 letadel, z toho 9 jsou dvoumístné verze). Mimoto konsorcium Saab/BAE Systems zvítězilo ve výběrovém řízení na přezbrojení brazilského letectva a přes finanční problémy brazilské vlády se jeví jako reálná dodávka 24 letadel do této jihoamerické země.

Na Starém kontinentu se výrobce letadel JAS-39-Gripen aktivně angažuje v procesu přezbrojování vojenského letectva středoevropských zemí. V prosinci 2001 byl smluven desetiletý pronájem 12 jednomístných a 2 dvoumístných letadel JAS 39 Gripen Maďarsku. Dodávka bude zahájena počátkem roku 2004 a měla by být ukončena v červnu 2005.

Modernizovat chce také Polsko
Také Polsko chce modernizovat své letectvo a mít k dispozici 60 stíhacích letadel nové generace do roku 2010. Předpokládá, že do roku 2003 bude mít k dispozici prvních 16 nadzvukových stíhaček splňujících nároky NATO. Zpočátku polská vláda upřednostňovala pronájem starších letadel a zdůvodňovala to nedostatkem finančních prostředků.

Během roku 2001 postupně obdržela polská strana nabídku na pronájem starších amerických letadel F-16, francouzských Mirage 2000-5 a švédských JAS 39 Gripen. Švédský ministr obrany Bjoern von Sydov nabídl v prosinci loňského roku pětiletý pronájem 16 téměř nových gripenů, včetně zaškolení polského létajícího i pozemního personálu.

Stíhačky Gripen by byly pronajaty na pět let s tím, že doba pronájmu, pokud by si Varšava přála, by mohla být prodloužena. Náklady na pronájem by byly navíc kompenzovány zakázkami a investicemi britských a švédských společností v polských firmách a to nejen zbrojního průmyslu.

Saab, Volvo, Ericsson či ABB
S firmami Saab a BAE-Systems jsou spojeny i společnosti jako Volvo, Ericsson, Elektrolux či ABB. Některé z nich už daly polským zbrojovkám zakázky v celkové hodnotě 30 mil. USD. Např. polské závody PZL Mielec již vyrábějí součástky pro stíhačky Gripen a letadla Hawk a Avro Regional Jet.

Podle nejnovějších informací nakonec výběrová komise doporučila vládě odmítnout pronájem starších letadel a doporučila jí nákup nových stíhaček. Toto rozhodnutí zdůvodnila především jejich nižšími provozními náklady. Výběrové řízení na pořízení letounů Polsko vyhlásilo loni v březnu, smlouvu s dodavatelem vláda hodlá podepsat ještě letos.

Z evropských zemí kromě České republiky, Maďarska a Polska projevilo o letadla JAS 39 Gripen zájem i Rakousko, které hodlá modernizovat své letectvo akvizicí až 30 nových letounů, které by měly nahradit zastaralé stíhačky Draken (také švédského původu).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.