Extrémy počasí asi budou častější

  • 39
Klimatologové říkají, že se zvyšuje extremita klimatu. To znamená, že se bude častěji vyskytovat suché léto, léto s povodněmi, zima beze sněhu a podobně, řekl v on-line rozhovoru Radim Tolasz, náměstek ředitele pro meteorologii a klimatologii Českého hydrometeorologického ústavu.

ON-LINE ROZHOVOR:
Odpovědi meteorologa Radima Tolasze

V posledních desetiletích klimatologové mají podle Tolasze k dispozici informace a různé studie, které hovoří o tzv. klimatické změně. "Z těchto studií je zřejmé, že jedním z projevů změn je zvyšující se výskyt extrémních situací. Dále je jasné, že se zvyšuje globální teplota troposféry (tj. spodní vrstvy atmosféry). V tomto není mezi odborníky spor," doplnil.

Odborníci se ale neshodují v příčinách jevu. "Není jasné zda se jedná o přirozené kolísání klimatu, nebo změnu způsobenou člověkem," poznamenal.

V Česku loni lámal rekordy déšť
I přes nebývale horké léto loni teploty v Česku dlouhodobé rekordy  nezlomily. Podle měření znají odborníci i teplejší roky. Ze srovnání s minulými lety ale vyplynulo, že málo pršelo. Nejhůř na tom byly střední a severní Čechy, kde spadlo 40 až 50 procent srážkového průměru.

"Rok 2003 byl z klimatologického hlediska zajímavý jak srážkově tak i teplotně," naznačil Radim Tolasz, náměstek ředitele pro meteorologii a klimatologii Českého hydrometeorologického ústavu.

Průměrná roční teplota se podle něj loni v Česku pohybovala, mimo hory, od sedmi do deseti stupňů Celsia.

Vyšší ale byla například na jižní Moravě, v Lednici a Velkých Pavlovicích zaznamenali 10,3 stupně Celsia, i v Praze. Na Karlově byla 10,6 a v Klementinu 11,2 stupně Celsia.

"Srovnáme-li tyto hodnoty s průměrnými ročními teplotami v předcházejících letech, tak teplejšími lety v Klementinu byly například 1794, 1834, 1934, 1994, 2000, na Karlově 1934, 1990, 2000, v Lednici 1992, 1994, 2002 a ve Velkých Pavlovicích 1992, 1994, 1999, 2000 a 2002. Je tedy vidět, že rok 2003 nebyl na jednotlivých stanicích rokem nejteplejším," poznamenal Tolasz.

Doplnil, že celorepublikový průměr byl vyšší například v letech 2000, 1994, 2002, či 1992.

Srážek bylo málo
"Roční úhrn srážek se v roce 2003 pohyboval od 250 milimetrů na stanicích v severních Čechách, například Tušimice s 249,6 milimetry, do zhruba 1100 milimetrů v Beskydech a na Šumavě," prozradil odborník.

V porovnání s dlouhodobým průměrem je největší odchylka ročního úhrnu ve středních a severních Čechách, kde napršelo čtyřicet až padesát procent dlouhodobého průměru.

Tyto nízké roční úhrny jsou podle Tolasze na některých stanicích nejnižší za dobu měření. Zatím nejnižší úhrn, který zaznamenali v Tušimicích byl 292 milimetrů v roce 1982. V Lounech loni napršelo průměrně 268 milimetrů, dosavadní rekord tu měli z roku 1997, kdy napršelo 344 milimetrů.

"Tato kombinace nízkých srážkových úhrnů s vysokými teplotami měla nepříznivý dopad na zemědělství, lesní hospodářství, hospodaření s vodou a další oblasti závislé na průběhu počasí," uzavřel meteorolog.

Celosvětově bude možná třetí
Celosvětově ale rok 2003 bude zřejmě třetím nejteplejším za posledních více než 140 let. Tvrdí to zpráva Světové meteorologické organizace. Měření naznačují, že průměrné teploty povrchu planety za celý rok budou o 0,45 stupně Celsia vyšší než průměr. - více zde


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video