Děti už hesla radikálů neopakují z frajeřiny, ale z přesvědčení. (ilustrační snímek)

Děti už hesla radikálů neopakují z frajeřiny, ale z přesvědčení. (ilustrační snímek) | foto: Michal Šula, MAFRA

Školáci by volili komunisty či vandasovce, ukázaly fiktivní volby

  • 625
V každé třídě šestých a sedmých ročníků je minimálně jedno dítě, které má sklony k extremistickým názorům. Děti už navíc extremistická hesla neopakují z "frajeřiny", ale jsou o nich hluboce přesvědčeny. Ve fiktivních volbách většina žáků volila DSSS nebo komunisty.

Vžijte se do role popálené Natálky z Vítkova a popište žhářský útok jejíma očima. To je jeden z úkolů, které dostávají školáci od lektorů projektu Hrozby extremismu / Příležitosti demokracie, který pořádá občanské sdružení Asi-milovaní.

Na konkrétních příkladech se jim snaží vysvětlit nebezpečí extremistických ideologií. Ať už je to známá kauza žhářů z Vítkova, nebo případ chlapce z Břeclavi, který si vymyslel napadení Romy.

Podle učitelů se postoje žáků vytvářejí už v 6. či 7. třídě. V každé třídě, kterou lektoři z projektu občanského sdružení Asi-milovaní navštívili, se našel alespoň jeden student se sklonem k extremismu.

Děti už však hesla radikálů neopakují z frajeřiny, ale z přesvědčení. "Módní vlna  opadla, teď jsou jejich názory opravdu silně zakořeněné a není snadné s nimi diskutovat, natož je přesvědčit o opaku," uvádí jedna z tvůrkyň projektu Dana Gabaľová.

Ve fiktivních volbách u dětí vyhrála krajní pravice i levice

Lektoři s žáky vyšších ročníků základních škol a také se středoškoláky pořádají také fiktivní volby. Předložili jim pokaždé několik bodů vybraných z programů politických stran. Autoři zvolili Věci veřejné, ODS, Stranu zelených, KSČM a extremistickou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti. Jména stran však změnili.

"Zkoušeli jsme to už na několika školách a většina studentů si vybrala komunisty nebo DSSS. Někteří pak byli překvapeni, když to zjistili," říká metodička projektu Jana Skácelová. Nutno však dodat, že autoři nevybrali právě nejcharakterističtější teze z programů stran, takže například KSČM měli podle jejich zadání problém poznat i političtí reportéři MF DNES.

"Čerpali jsme z toho, co měly strany v programu před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Ale diskusi se nebráníme," tvrdí Skácelová s tím, že jde hlavně o následnou debatu ve třídě.

"Když jim řekneme, co se za líbivými opatřeními skutečně skrývá, tak se opravdu diví," říká Dana Gabaľová. Komunikovat s dítětem s extremistickými názory by měly učitelům  pomoci nové příručky, na nichž  autoři projektu spolupracovali. "Studenti mají témata dopodrobna nastudovaná. Lektor musí být opravdu dobře připravený," upozorňuje Gabaľová.

Se školeními začali v roce 2011 po zveřejnění průzkumů, které odhalily vysokou podporu radikálních uskupení mezi studenty. Od té doby jejich rukama prošlo osm tisíc dětí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video