Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Školáci by volili komunisty či vandasovce, ukázaly fiktivní volby

  5:24aktualizováno  5:24
V každé třídě šestých a sedmých ročníků je minimálně jedno dítě, které má sklony k extremistickým názorům. Děti už navíc extremistická hesla neopakují z "frajeřiny", ale jsou o nich hluboce přesvědčeny. Ve fiktivních volbách většina žáků volila DSSS nebo komunisty.
Děti už hesla radikálů neopakují z frajeřiny, ale z přesvědčení. (ilustrační snímek)

Děti už hesla radikálů neopakují z frajeřiny, ale z přesvědčení. (ilustrační snímek) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Vžijte se do role popálené Natálky z Vítkova a popište žhářský útok jejíma očima. To je jeden z úkolů, které dostávají školáci od lektorů projektu Hrozby extremismu / Příležitosti demokracie, který pořádá občanské sdružení Asi-milovaní.

Na konkrétních příkladech se jim snaží vysvětlit nebezpečí extremistických ideologií. Ať už je to známá kauza žhářů z Vítkova, nebo případ chlapce z Břeclavi, který si vymyslel napadení Romy.

Podle učitelů se postoje žáků vytvářejí už v 6. či 7. třídě. V každé třídě, kterou lektoři z projektu občanského sdružení Asi-milovaní navštívili, se našel alespoň jeden student se sklonem k extremismu.

Děti už však hesla radikálů neopakují z frajeřiny, ale z přesvědčení. "Módní vlna  opadla, teď jsou jejich názory opravdu silně zakořeněné a není snadné s nimi diskutovat, natož je přesvědčit o opaku," uvádí jedna z tvůrkyň projektu Dana Gabaľová.

Ve fiktivních volbách u dětí vyhrála krajní pravice i levice

Lektoři s žáky vyšších ročníků základních škol a také se středoškoláky pořádají také fiktivní volby. Předložili jim pokaždé několik bodů vybraných z programů politických stran. Autoři zvolili Věci veřejné, ODS, Stranu zelených, KSČM a extremistickou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti. Jména stran však změnili.

"Zkoušeli jsme to už na několika školách a většina studentů si vybrala komunisty nebo DSSS. Někteří pak byli překvapeni, když to zjistili," říká metodička projektu Jana Skácelová. Nutno však dodat, že autoři nevybrali právě nejcharakterističtější teze z programů stran, takže například KSČM měli podle jejich zadání problém poznat i političtí reportéři MF DNES.

"Čerpali jsme z toho, co měly strany v programu před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Ale diskusi se nebráníme," tvrdí Skácelová s tím, že jde hlavně o následnou debatu ve třídě.

"Když jim řekneme, co se za líbivými opatřeními skutečně skrývá, tak se opravdu diví," říká Dana Gabaľová. Komunikovat s dítětem s extremistickými názory by měly učitelům  pomoci nové příručky, na nichž  autoři projektu spolupracovali. "Studenti mají témata dopodrobna nastudovaná. Lektor musí být opravdu dobře připravený," upozorňuje Gabaľová.

Se školeními začali v roce 2011 po zveřejnění průzkumů, které odhalily vysokou podporu radikálních uskupení mezi studenty. Od té doby jejich rukama prošlo osm tisíc dětí.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.