Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Školáci by volili komunisty či vandasovce, ukázaly fiktivní volby

  5:24aktualizováno  5:24
V každé třídě šestých a sedmých ročníků je minimálně jedno dítě, které má sklony k extremistickým názorům. Děti už navíc extremistická hesla neopakují z "frajeřiny", ale jsou o nich hluboce přesvědčeny. Ve fiktivních volbách většina žáků volila DSSS nebo komunisty.
Děti už hesla radikálů neopakují z frajeřiny, ale z přesvědčení. (ilustrační snímek)

Děti už hesla radikálů neopakují z frajeřiny, ale z přesvědčení. (ilustrační snímek) | foto:  Michal Šula, MAFRA

Vžijte se do role popálené Natálky z Vítkova a popište žhářský útok jejíma očima. To je jeden z úkolů, které dostávají školáci od lektorů projektu Hrozby extremismu / Příležitosti demokracie, který pořádá občanské sdružení Asi-milovaní.

Na konkrétních příkladech se jim snaží vysvětlit nebezpečí extremistických ideologií. Ať už je to známá kauza žhářů z Vítkova, nebo případ chlapce z Břeclavi, který si vymyslel napadení Romy.

Podle učitelů se postoje žáků vytvářejí už v 6. či 7. třídě. V každé třídě, kterou lektoři z projektu občanského sdružení Asi-milovaní navštívili, se našel alespoň jeden student se sklonem k extremismu.

Děti už však hesla radikálů neopakují z frajeřiny, ale z přesvědčení. "Módní vlna  opadla, teď jsou jejich názory opravdu silně zakořeněné a není snadné s nimi diskutovat, natož je přesvědčit o opaku," uvádí jedna z tvůrkyň projektu Dana Gabaľová.

Ve fiktivních volbách u dětí vyhrála krajní pravice i levice

Lektoři s žáky vyšších ročníků základních škol a také se středoškoláky pořádají také fiktivní volby. Předložili jim pokaždé několik bodů vybraných z programů politických stran. Autoři zvolili Věci veřejné, ODS, Stranu zelených, KSČM a extremistickou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti. Jména stran však změnili.

"Zkoušeli jsme to už na několika školách a většina studentů si vybrala komunisty nebo DSSS. Někteří pak byli překvapeni, když to zjistili," říká metodička projektu Jana Skácelová. Nutno však dodat, že autoři nevybrali právě nejcharakterističtější teze z programů stran, takže například KSČM měli podle jejich zadání problém poznat i političtí reportéři MF DNES.

"Čerpali jsme z toho, co měly strany v programu před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Ale diskusi se nebráníme," tvrdí Skácelová s tím, že jde hlavně o následnou debatu ve třídě.

"Když jim řekneme, co se za líbivými opatřeními skutečně skrývá, tak se opravdu diví," říká Dana Gabaľová. Komunikovat s dítětem s extremistickými názory by měly učitelům  pomoci nové příručky, na nichž  autoři projektu spolupracovali. "Studenti mají témata dopodrobna nastudovaná. Lektor musí být opravdu dobře připravený," upozorňuje Gabaľová.

Se školeními začali v roce 2011 po zveřejnění průzkumů, které odhalily vysokou podporu radikálních uskupení mezi studenty. Od té doby jejich rukama prošlo osm tisíc dětí.







Hlavní zprávy

Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace - Simona Kupková
Lékaři v radiologických oborech pracoviště Karviná

Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace - Simona Kupková
Moravskoslezský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.