"Pokládám to za velice funkční strategii, nikdo z nás není robot, každý máme nějakou míru toho, co vydržíme. Já jsem připraven podnikat i nějaké právní kroky, ale v té situaci jsem vyautován jako znalec, protože ve chvíli, kdy s nimi vedu spor, nemohu vystupovat jako nezaujatý," řekl iDNES.cz. soudní znalec Michal Mazel, který se stal prvním cílem takového útoku.
Kauza Šlégrová Šlégrová roce 2010 při projevu na litvínovském sídlišti Janov hovořila o národním socialismu a nemilosrdném potrestání "vyvolenců", což znalec Mazel v kontextu vyhodnotil jako propagaci nacismu a antisemitismu. |
Advokát Petr Kočí totiž v rámci obhajoby své klientky Lucie Šlégrové prohlásil Mazlovy posudky za nevěrohodné. Obhájce argumentuje, že znalec je na posudcích ekonomicky závislý, je politicky aktivní v TOP 09 a je židovského původu.
Po Mazlovi je na mušce znalec Ivo Svoboda. "Michal Mazel není jediným, který za své posudky inkasoval nepřiměřeně vysoké částky. Dalším takovým je Ivo Svoboda. Ten rovněž dokáže ve svých posudcích udělat extremistu naprosto z kohokoli, pokud si to česká ideopolicie objedná," píše například předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas.
Útoky mají extremistům pomoci u soudu
"Takové útoky nejsou nic nového," tvrdí mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Pavel Hanták. Podle něj se tak extremisté snaží ovlivnit veřejné mínění a znevěrohodnit policii i žalobce v procesech, které probíhají.
"Začíná to útoky a výmysly na sociálních sítích. Pokračuje zveřejňováním osobních informací včetně těch o rodině a někdy sáhnou i k urážkám a výhrůžkám," popsal metody extremistů Hanták.
Soud odmítl část námitek proti znalci Mazlovi |
Také podle znalce Svobody jde o tradiční taktiku extremistů, kteří se snaží dostat ze hry postupně všechny odborníky na pravicový extremismus. "Používají k tomu lži, intriky, demagogii, obtěžování, slídění i jinak vytvářený nátlak. Třeba formou zveřejňování fotografií 'nežádoucí' osoby, zveřejňování jejího bydliště, pracoviště, popřípadě nepravdivých informací denunciačního charakteru apod. To je pro ně naprosto běžné. Já i pan Mazel nejme první a ani poslední," řekl Svoboda.
Problém ale je, že zatímco detektivové specializovaní na tuto problematiku jsou ze zákona považováni za úřední osoby a navíc berou všechny tyto věci jako "nutné zlo" související s jejich prací, soudní znalci nemají žádné oficiální postavení, které by jim zaručovalo ochranu.
"V případě znalců jde o to, jak to vnímá konkrétní osoba. Samozřejmě nemohu být konkrétní, ale takovými věcmi se zabýváme," řekl Hanták na dotaz, zda sledují i současné verbální útoky na znalce.
Znalců přibylo, je jich pět
Soudní znalci jsou přitom pro procesy s extremisty klíčoví. Někdy až příliš na ně spoléhá jak policie a státní zástupci při obžalobě, tak soudy při rozsudcích. V současné době je v seznamu znalců a tlumočníků pro extremismus zapsáno pět znalců.
Například v létě 2008 tam ale nebyl ani jeden. Po odchodu Miroslava Mareše byl seznam prázdný několik měsíců. "Připravte se, že vás nebudou mít rádi," radil tehdy svému nástupci Mareš.
Podle Mazla je jediným řešením současné situace postup, kdy posudky na téma antisemitismus, holokaust či druhá světová válka budou vypracovávat renomované vysoké školy. "Ty posudky budou psané profesory a docenty s mnoha publikacemi, a už se (extremistům) tak snadno nebude argumentovat, protože proti nim bude instituce a ne jednotlivec," myslí si Mazel.
Autory posudků neochrání ani velký ústav
Takové školy, které mohou vypracovávat posudky v oboru extremismu, jsou ale nyní evidovány pouze dvě: Ústav kriminalistiky a forenzních disciplín na Vysoké škole Karlovy Vary a katedry politologie a mezinárodních vztahů a antropologie a historických věd na Západočeské univerzitě v Plzni.
A ministerstvo spravedlnosti poukazuje na další problém - zvýšené riziko pro autory posudků v kauzách týkajících se extremismu by zůstalo, i když by byli zaštítěni vysokou školou. "I v případě, kdy znalecký posudek podal v trestním řízení znalecký ústav, se obviněný dozví, která konkrétní fyzická osoba jej zpracovala," vysvětluje mluvčí resortu Tereza Palečková.
