Parvíz Mušaraf

Parvíz Mušaraf | foto: Reuters

Pákistánský soud vydal zatykač na exprezidenta Mušarafa

  • 7
Pákistánský soud v rámci vyšetřování vraždy bývalé premiérky Bénazír Bhuttové vydal zatykač na exprezidenta Parvíze Mušarafa. Oznámila to prokuratura, která zároveň vyzvala Mušarafa, aby 19. února předstoupil před soud.

Bénazír Bhuttová byla zavražděna 27. prosince 2007 na předvolebním mítinku v Rávalpindí, jen několik týdnů poté, co se vrátila z exilu. Bhuttová byla manželkou prezidenta Ásifa Alího Zardárího, který zvítězil ve volbách v roce 2008 a dodnes stojí v čele státu.

"Tým vyšetřovatelů, který byl vytvořen, aby objasnil tuto vraždu, vypracoval zprávu, která osvětluje podíl Mušarafa a jeho zodpovědnost," uvedl prokurátor. Zpráva informuje o rozsáhlém spiknutí, do něhož byl zapleten Mušaraf, dva policejní důstojníci a teroristé, dodal. 

Vraždě Bhuttové bylo možné zabránit

tvrdí zpráva OSN. Viní i Mušarafa

Mušaraf, který byl prezidentem Pákistánu, když byla Bhuttová zabita, po porážce ve volbách odešel do Londýna. Nyní přes svého mluvčího ohlásil, že se zatykači nepodřídí. Vraždu Bhuttové přičítá šéfovi Talibanu Baitulláhu Mahsúdovi. Ten to v minulosti popřel. Předpokládá se, že Mahsúda v roce 2009 usmrtilo při náletu americké bezpilotní letadlo.

Je to směšné, říká Mušarafův mluvčí

Mušarafův mluvčí potvrdil, že se bývalý prezident do Pákistánu nevrátí proto, aby stanul před soudem. "Jestliže se rozhodne vrátit do Pákistánu, bude to politický návrat," řekl. Mušaraf založil loni v říjnu v Londýně novou stranu, která chce jít do parlamentních voleb v roce 2013.

"Tento případ je zcela směšný. Jak může být prezident stíhán za to, že se mu nepodařilo zajistit někomu bezpečnost?" uvedl.

V prosinci byli zatčeni dva pákistánští vysocí policejní důstojníci podezřelí z toho, že v době vraždy Bhuttové nesplnili svou povinnost. Jsou obviněni z nedostatečného zajištění bezpečnosti pro Bhuttovou.

Na Mušarafa ukázala už dříve OSN

Loni v dubnu OSN zveřejnila zprávu, v níž uvedla, že Pákistán nedokázal Bhuttovou ochránit a vyšetřit její zavraždění. Islámábád podle ní též brzdil vyšetřování vedené OSN.

V dokumentu vyšetřovací komise OSN uvedla, že zodpovědnost za smrt političky nese ústřední vláda a místní úřady. Vyjádřila přesvědčení, že neschopnost pákistánských úřadů efektivně vyšetřit smrt Bhuttové byla záměrná. Podotýká, že snaha OSN záležitost přešetřit byla vážně narušována pákistánskými tajnými službami a vládními úředníky.

Komise také prohlásila, že neschopnost pákistánských úřadů efektivně vyšetřit smrt Bhuttové byla záměrná, a že její snaha záležitost přešetřit byla vážně narušována pákistánskými tajnými službami a úředníky.

V září pákistánský prezident a vdovec po Bhuttové Asíf Alí Zardárí posvětil výstavbu monumentu pro svou manželku. Tisíce Pákistánců se ale domnívají, že by 11 milionů dolarů mělo spíše mířit na pomoc lidem, kteří se stále vyrovnávají s následky ničivých povodní.

BÉNAZÍR BHUTTOVÁ

Narodila se 21. června 1953 v Karáčí. Vystudovala politické vědy, filozofii a ekonomii na Radcliffově koleji a Harvardově univerzitě v USA a na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii.

Její otec Zulfikar Alí Bhutto byl v letech 1971-1973 prezidentem a v letech 1973-1977 premiérem. Po vojenském puči byl v dubnu 1979 popraven. Jeho proces byl považován za zpolitizovaný.

Benázír Bhuttová
Bénazír Bhuttová

Koncem 70. a v první polovině 80. let strávila Bhuttová pět let ve vězení. V letech 1988-1990 a 1993-1996 byla premiérkou. Z funkce byla vždy odvolána kvůli obviněním z korupce.

Posledních osm let strávila v exilu ve Velké Británii a ve Spojených arabských emirátech. Do Pákistánu se vrátila 18. října 2007.

Násilně zemřel nejen její otec, ale i dva bratři. Jeden byl zastřelen v Karáčí a tělo druhého našli na francouzské Riviéře. Ona sama zahynula při atentátu v prosinci 2007.

Profil Bénazír Bhuttové si přečtěte ZDE

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video