Klaus uvedl, že pochyby nad pražskou koalicí měl od jejího vzniku. Tedy od chvíle, kdy se ODS a TOP 09 spojily po pádu koalice občanských a sociálních demokratů.
"Od začátku to byla podivná struktura. Stála mnohokrát na pokraji svého krachu, pro mě to, co se stalo, není překvapení. Všechno k tomu delší dobu směřovalo," řekl Klaus.
Spor o profesory? To vůbec neskončilo, míní exprezident
Bývalý prezident se znovu vyjádřil i ke sporu o jmenování Martina C. Putny, který vyústil v to, že současný prezident jmenování Putny podepíše, ale jmenovací dekret mu bude předávat ministr školství Petr Fiala. Součástí jeho dohody s prezidentem Milošem Zemanem je i to, že se vysokoškolský zákon má změnit tak, aby jmenování profesorů napříště bylo v kompetenci ministra školství (více zde).
"Je mnoho zemí, kde profesory jmenuje univerzita. Je jistá tradice v této části světa, že se tomu dává vyšší, jiný statut. Jestli se toho chceme zbavit v naší zemi, tak se toho klidně zbavme. Ale to včerejším dnem vůbec neskončilo," řekl Klaus.
Odpovídal na dotazy při akci, na níž spolu se spolupracovníky z Institutu Václava Klause představovali nový sborník Dnešní polemika o včerejší privatizaci. Je tvořen texty, které už byly většinou publikovány a jsou reakcí na rozhovor, který v březnu poskytl bývalý federální premiér Jan Stráský Hospodářským novinám.
"Už tenkrát se říkalo: Nejlepší by bylo zhasnout, ať si to šikovnější rozeberou. Celý spor o vytvoření fondů, které nám pak někam utekly, byl veden myšlenkou akumulovat kapitál do rukou několika lidí tak, aby si mohli sáhnout na velké podniky," řekl v rozhovoru Stráský. Klausův sborník privatizaci naopak hájí.
Ladislav Jakl, který vedl na Hradě politické poradce, řekl, že privatizace byla nejdůležitější součástí transformace země, protože šlo o dílo s dopadem do životů mnoha lidí. Dnešní kritiku privatizace označil za karikaturu, která má zpochybnit liberální pohled na svět. Seriózní debata by se podle něj dala vést o tom, zda se mělo privatizovat rychleji či pomaleji, více či méně. "Nenechme ji dehonestovat," řekl o privatizaci bývalý hradní kancléř Jiří Weigl. Sám Klaus přenechal komentář ke sborníku a k privatizaci kolegům.
Verdikt Evropského parlamentu k lisabonské výjimce Klause nepřekvapil
Ke svým osobním ambicím vzhledem k tomu, že je rok před volbami, se exprezident Klaus vyjádřit nechtěl. Jasné odpovědi na dotaz, zda počítá s možností, že by příští rok kandidoval do europarlamentu, se i ve čtvrtek vyhnul.
Doporučení Evropského parlamentu členským zemím, aby se nezabývaly českou výjimkou k Lisabonské smlouvě, Klause nijak nepřekvapilo.
"Evropský parlament nám nepřeje a to rozhodnutí mě nijak nepřekvapilo. Já přesto doufám, že role Evropského parlamentu je pořád ještě mizivá, stejně jako celá demokracie v Evropské unii je mizivě zastoupena, takže myslím, že stejně budou rozhodovat jiní lidé a bude rozhodovat Evropská rada a Evropská komise. Takže počkejme si na konečný výsledek," řekl Klaus.
Požadavek na výjimku z Lisabonské smlouvy související s uplatňováním Listiny základních práv Evropské unie vznesl Klaus v říjnu 2009, protože se obával možnosti prolomení dekretů bývalého prezidenta Edvarda Beneše a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Výjimku Česku přiznal summit Evropské unie koncem října 2009.