Exprezident je na námořní základně

  • 19
Svržený venezuelský prezident Hugo Chávez, který byl v pátek donucen k demisi, byl přepraven na vojenskou námořní základnu Turiamo. Ta leži na pobřeží Karibského moře asi sto kilometrů od hlavního města. Potvrdil to jeho nejmenovaný blízký spolupracovník, který tuto informaci získal od Chávezových stoupenců - vojáků na caracaské základně Tiuna. Mezitím se do čela země postavil šéf Federace průmyslových a obchodních komor Pedro Carmona.

O přepravě Huga Cháveze informovala v rozhovoru pro kubánskou televizní stanici i jeho dcera María Gabriela  s tím, že neví, kam byl její otec dopraven. 

"V zemi se dostala k moci krajně pravicová diktatura, všechno, co bylo řečeno, je lež, pátrají po členech Chávezovy vlády, aby je zatkli," dodala v rozhovoru z Caracasu.

Vojáci se zmocnili hlavy státu v pátek
Svrženého venezuelského prezidenta Huga Cháveze vojáci v pátek nejdříve převezli do hlavní vojenské základny v Caracasu, pevnosti Tiuna, kde byl pod vojenským dohledem. V sobotu ho pak vrtulníkem přepravili jinam.

Bývalý parašutista, který se sám dvakrát pokusil dostat k moci pučem, byl do čela země zvolen v roce 1998. O dva roky později byl jeho mandát prodloužen na dalších šest let.

Po svržení Cháveze odstoupili ze svých funkcí i první dva guvernéři, zatímco viceprezident Diosdad Cabello v telefonátu venezuelskému listu svou údajnou rezignaci popřel.

Venezuela má nového prezidenta
Netrvalo to ani den a Venezuela má nového prezidenta. Do čela země se postavil šéf Federace průmyslových a obchodních komor Pedro Carmona. Nová prozatimní vláda rozpustila parlament.

Carmona se předtím stal ěéfem přechodné vlády, jejímž úkolem má být dovést zemi k volbám. Mluvčí přechodného kabinetu sdělil, že nové volby prezidenta se uskuteční nejdéle do roka a nové parlamentní volby nejpozději v prosinci.

Venezuelská prozatímní vláda ihned po převratu rozpustila parlament. Předtím zrušila všech 49 dekretů svrženého prezidenta Huga Cháveze, které vyvolaly v minulých dnech a týdnech protesty opozice, stávky a nakonec lidové nepokoje.

Dekrety vztahující se k politickým a hospodářským záležitostem země vyhlásil Chávez na základě novely ústavy, kterou schválil parlament a která mu podstatně rozšiřovala pravomoci.

Jihoamerické státy zatím odmítly uznat novou přechodnou vládu, kritizovaly porušení ústavního pořádku a vyzvaly k obnovení demokratického chodu země. Nejhlasitěji protestovala Kuba, která díky Chávezovi za výhodných podmínek dovážela venezuelskou ropu.

Nepokoje v Caracasu
Drancování a incidenty se odehrávaly ve venezuelské metropoli Caracasu, v 30 kilometrů vzdáleném Guarenasu, stejně jako v některých dalších oblastech země.

V hlavním městě zasáhla policie proti stovkám stoupenců svrženého prezidenta Huga Cháveze požadujícím jeho návrat. Demonstranti, kteří vyšli do ulic provolávali hesla jako "Chceme Cháveze zpátky!" a "Demokracii, ne diktaturu!". Policie proti nim zasáhla slzným plynem a gumovými projektily.

"Chceme vidět Cháveze. Venezuelský lid neskočí na to, že rezignoval," citovala agentura AP jednoho z demonstrantů, obyvatele slumu ležícího nedaleko prezidentského paláce.

USA vyzývají k novým volbám
Spojené státy obvinily v pátek svrženého venezuelského prezidenta Huga Cháveze, že si za svůj osud může sám, protože vyvolal ve své zemi hlubokou krizi. Zároveň vyzvaly novou prozatímní vládu ve Venezuele, aby co nejrychleji uspořádala nové volby.

Podle agentury Reuters netajili činitelé Bílého domu své zadostiučinění nad Chávezovým pádem. Protiamerická rétorika svrženého prezidenta, který se netajil svým přátelstvím ke kubánskému vůdci Fidelu Castrovi, Washington poslední dobou stále více dráždila, podotýká agentura.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:

Rychlý vojenský převrat
Vojáci krátce po převratu oznámili, že prezident oficiálně rezignoval. Generál Camacho Kairuz, velící Národní gardě, ohlásil převrat. Carmona vysvětlil, že ho o to, aby se postavil do čela země, požádali vysocí vojenští představitelé a zástupci občanské společnosti.

Podle televize Globovisión se prezident Hugo Chávez vzdal třem generálům a byl dopraven na leteckou základnu La Carlota.  Šéf venezuelských ozbrojených sil generál Lucas Rincón poté ohlásil, že prezident oficiálně rezignoval na svou funkci.

"Prezident byl požádán, aby rezignoval na svou funkci, a přistoupil na to," prohlásil Rincón na tiskové konferenci vysílané živě venezuelskou státní televizí, kterou obsadili vojáci.

Protestů proti vládě a prezidentovi se zůčastnil stopadesátitisícový dav. Během čtvrtku v hlavním městě Caracasu zahynulo nejméně 13 lidí a dalších až 80 jich skončilo v nemocnici.

Vojenský převrat začal tím, že se v médiích pro odstoupení prezidenta vyslovilo několik vysokých důstojníků armády, mezi nimi i generál Luis Camacho Kairuz, náměstek ministra bezpečnosti a velitel Národní gardy.

Prezident bojoval proti odborům
Srážkami demonstrantů a policie vyvrcholila třídenní generální stávka, které se zúčastnilo jen v hlavním městě přes půl milionu lidí.

Chávez byl nesmlouvavým kritikem odborů a tvrdil, že odhalil plán na povstání proti vládě. Oznámil proto, že nařídil, aby vládní a prezidentský palác chránilo na 2000 elitních vojáků.

Nepokoje vzplály kvůli prezidentskému paláci
Kritická situace nastala ve chvíli, kdy se dav pochodující na prezidentský palác a požadující odstoupení prezidenta a vlády střetl s elitní jednotkou.

Takový postup prezidenta Cháveze zcela izoloval. Ulice Caracasu potom zachvátila vlna násilí.

S protestujícími se také střetávali demonstranti, kteří stáli na straně prezidenta a vlády.

Vojáci: Kontrolujeme celou zemi
Venezuelský generál Alberto Camacho Kairuz velící Národní gardě oznámil v jedné z komerčních televizních stanic země, že vojsko nahrazuje dosavadní vládu a kontroluje celou zemi.

"Toto není puč ani porušení přísahy, to je pouze projev solidarity s venezuelským lidem," řekl vrchní velitel pozemních sil generál Efrain Vásquez tisku.

"Ozbrojené síly tu nejsou na to, aby útočily na lid. Nařizuji všem svým velitelům, aby splnili svou pravou povinnost," dodal.

Povstalečtí vojáci obsadili státní televizi a zastavili její vysílání. Zpravodajství tak nadále poskytují jen komerční stanice, které jsou v rukou prezidentových odpůrců.

Osamělý demonstrant v oblaku slzného plynu hází po policistech kameny. Protestů proti vládě a prezidentovi se zůčastnilo přes sto tisíc lidí. Během čtvrtku 11. dubna 2002 v hlavním městě Caracasu zahynulo nejméně 13 lidí a dalších až 80 jich skončilo v nemocnici.

Protestů proti vládě a prezidentovi se zůčastnilo přes sto tisíc lidí. Během čtvrtku 11. dubna 2002 v hlavním městě Caracasu zahynulo nejméně 13 lidí a dalších až 80 jich skončilo v nemocnici.

Protestů proti vládě a prezidentovi se zůčastnilo přes sto tisíc lidí. Během čtvrtku 11. dubna 2002 v hlavním městě Caracasu zahynulo nejméně 13 lidí a dalších až 80 jich skončilo v nemocnici.

Venezuelský prezident Hugo Chávez při mimořádném televizním projevu. Protestů proti vládě a prezidentovi se zůčastnilo přes sto tisíc lidí. Během čtvrtku 11. dubna 2002 v hlavním městě Caracasu zahynulo nejméně 13 lidí a dalších až 80 jich skončilo v nemocnici.

Protestů proti vládě a prezidentovi se zůčastnilo přes sto tisíc lidí. Během čtvrtku 11. dubna 2002 v hlavním městě Caracasu zahynulo nejméně 13 lidí a dalších až 80 jich skončilo v nemocnici.

Protestů proti vládě a prezidentovi se zůčastnilo přes sto tisíc lidí. Během čtvrtku 11. dubna 2002 v hlavním městě Caracasu zahynulo nejméně 13 lidí a dalších až 80 jich skončilo v nemocnici.

Americký ministr zahraničí Colin Powell (vpravo) se sešel 12. dubna v Jeruzalémě s izraelským premiérem Arielem Šaronem k jednání o vyhrocené situaci na Blízkém východě.

Protestů proti vládě a prezidentovi se zůčastnilo přes sto tisíc lidí. Během čtvrtku 11. dubna 2002 v hlavním městě Caracasu zahynulo nejméně 13 lidí a dalších až 80 jich skončilo v nemocnici.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video