"Díky Bohu, jsem šťastná, že jsem ve své zemi. O tomto dni jsem snila," prohlásila politička po příletu. Do pákistánského Karáčí zamířila ze saúdskoarabské Dubaje. Doprovází ji stovka členů její lidové strany (PPP). Dvě dcery 54leté expremiérky naopak nepřiletěly.
V Karáčí lemuje šestikilometrovou cestu od letiště do centra zhruba dvě stě tisíc lidí. "Vydali jsme se sem před dvanácti dny. To ale není nic v porovnání s tím, co Benazír obětuje nám," vítá stále velmi populární političku jeden z účastníků Dana Ram.
Úřady zrazovaly Bhuttovou od velkého procesí, údajně kvůli bezpečnostním rizikům. Předsedkyně lidovců se ale zastrašit nedala: "Nevěřím, že by na mě skutečný muslim zaútočil, protože islám zapovídá útok na ženu."
Veřejnou hrozbu adresoval Bhuttové vůdce Talibanu Hadži Omar, který z kmenové oblasti Vazíristán na západě Pákistánu vzkázal: "Má dohodu s Amerikou. Na Benazír Bhuttovou budeme útočit stejně, jako jsme útočili na Mušarafa."
Dělení moci
Bhuttová strávila v dobrovolném exilu osm let. Ze země odešla po nařčeních z korupce a poté, co se vojenským pučem chopil moci Parvíz Mušaraf.
I v exilu ale zůstala v čele Pákistánské lidové strany, se kterou před pěti lety zvítězila ve volbách. V Národním shromáždění získala 62 křesel.
Ke sbližování expremiérky s generálem dochází v souvislosti s Mušarafovou snahou udržet se u moci.
Kolegium volitelů, složené z poslanců federálního a regionálních parlamentů, ho sice 6. října potvrdilo ve funkci na dalších pět let, volba ale vzbudila rozpaky.
Opozice volbu zcela bojkotovala a The Economist ji označil za nereprezentativní a připravenou. Pochybnosti má i pákistánský Nejvyšší soud, který generála zatím nepotvrdil ve funkci. O post hlavy státu se totiž ucházel jako vrchní armádní velitel a to může být protiústavní.
Dohodou s Bhuttovou by Mušaraf získal legitimitu, která mu nyní schází. Politička by se po lednových parlamentních volbách stala znovu premiérkou a on by setrval na prezidentském postu.
