Škola vznikla už za Stalinovy éry v roce 1944. Připravovala elitní diplomaty, podle některých historiků ale i budoucí agenty. I přes své nesporné kvality tak má spíše rozporuplnou pověst.
Laštůvka je podle svých slov do Moskvy pravidelně zván a každý rok tam prý stráví "několik dnů nebo nějaký ten týden". "Na MGIMO občas vystupuji, ale nikoli jako stálý profesor," odpověděl na dotaz, zda na škole vyučuje.
Podle Laštůvky je škoda, že má škola v Česku špatnou nálepku a čeští studenti nevyužívají stipendia, které Ruská federace nabízí. To se snaží změnit. "Snažím se udržovat tradici, kdy se v Praze dvakrát ročně setkávají čeští a ruští odborníci," řekl Lidovým novinám.
Ke spolupráci s Moskevským institutem Laštůvku inspirovalo setkání s rektorem MGIMO Anatolijem Vasiljevičem Torkunovem ještě v době, kdy byl Laštůvka šéfem zahraničního výboru Sněmovny. "Mluvili jsme o stážích, o pobytu na tomto učilišti. Od té doby tam jednou dvakrát za rok jezdím," řekl Laštůvka. V institutu se účastní debat na témata, která i sám navrhuje. Škola mu prý k tomu poskytuje partnery.
Bývalý politik se také pokoušel navázat spolupráci mezi MGIMO a Univerzitou Karlovou, podle jeho slov jde o velice prestižní školu, která řadu předmětů vyučuje na špičkové úrovni.
Mezi absolventy institutu je i řada Čechů - například ministr zahraničí Jan Kohout či ministr pro evropské záležitosti Štefan Fülle. Jen na českém ministerstvu zahraničí je přes sto lidí, kteří touto školou prošli - tedy zhruba dvacetina z celkového počtu zaměstnanců resortu.
Absolventi MGIMO jsou také mezi jednadvaceti novými velvyslanci, kteří nově míří na své zahraniční mise - školu navštěvovala až čtvrtina z nich. - více o absolventech MGIMO zde
