(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Michal Sváček, MAFRA

Tluchoř, Šnajdr a Fuksa odškodnění nedostanou, rozhodlo ministerstvo

  • 74
Ministerstvo spravedlnosti nevyhovělo žádosti bývalých poslanců ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra, kteří za stíhání a vazbu požadovali odškodnění. Serveru iDNES.cz to řekl mluvčí resortu Jiří Hovorka. Advokáti exposlanců podali v úterý v reakci na stanovisko úřadu žalobu.

Bývalí politici, stíhání v kauze někdejší šéfky kabinetu expremiéra Petra Nečase Jany Nečasové (dříve Nagyové), dříve uvedli, že každý z nich požaduje 4 miliony korun (více čtěte zde).

Ministerstvo své rozhodnutí opírá o zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

„Podle něho platí, že právo na náhradu škody nemá ten, kdo byl zproštěn obžaloby, či jehož trestní stíhání bylo zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný,“ uvedl úřad ve středu v tiskové zprávě s poukazem na loňský verdikt Nejvyššího soudu.

Ten rozhodl, že stíhat trojici politiků kvůli poslanecké indemnitě není možné a vyňal je z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Podle ministerstva
je proto „právo (exposlanců) na odškodnění ze zákona vyloučeno“.

Ministerstvo účelově ohýbá právo, říkají advokáti exposlanců

Tluchořův advokát Marek Nespala ale považuje odůvodnění resortu za absurdní. „Je to ze strany ministerstva spravedlnosti jednoznačně účelové ohnutí práva v neprospěch poškozeného,“ řekl iDNES.cz právník.

Ministerstvem citovaný paragraf zákona podle něj míří na zcela jiné případy, například když osoba není za dané jednání odpovědná kvůli nízkému věku nebo nepříčetnosti. „V tomto případě tyto osoby samozřejmě odpovědné jsou, ale při nakládání s mandátem nemohly spáchat trestný čin. Velmi podstatné také je, že paragraf 12 mluví o tom, že trestní stíhání je zastaveno. V tomto případě ale běží dál,“ doplnil Nespala.

Den poslaneckých trafik

Přesně rok po zmíněném verdiktu Nejvyššího soudu protikorupční hnutí Oživení ve středu informovalo, že poslancům poslalo recesistický návrh novely zákona o státních svátcích na ustanovení 16. července Dnem poslaneckých trafik.

Velmi podobně hodnotí postup úřadu i Šnajdrův právní zástupce Lukáš Trojan. „Je to právní nesmysl. V dopise navíc absolutně absentuje jakákoliv reflexe a omluva ministerstva coby zástupce státu vůči osobám, které tady byly prokazatelně nezákonně - a o tom není sporu - měsíc drženy ve vazbě. Toto se může stát komukoliv a stát by měl jednání k obětem justičních omylů změnit,“ uvedl pro iDNES.cz.

Ministerstvo rozesílalo stanovisko k žádostem už v úterý, advokáti exposlanců v reakci na něj podali žaloby. Zabývat se jimi bude Obvodní soud pro Prahu 2. „Žaloba míří na Českou republiku, kterou reprezentuje organizační složka státu Ministerstvo spravedlnosti,“ uvedl Nespala. Argumentace ministerstva podle něj nemůže u soudu obstát.

Tluchoř, Šnajdr a Fuksa se v roce 2012 vzdali poslaneckého mandátu, a umožnili tak schválení vládního daňového balíčku. Žalobci exposlance vinili, že posty opustili za příslib lukrativních postů ve státních firmách.

Kauza vedla k pádu Nečasovy vlády, tehdejší premiér se vzdal i funkce předsedy ODS. Exposlanci strávili ve vazbě měsíc, nyní v kauze vystupují jako svědci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video