Třiadvacátého listopadu loňského roku se staly dvě věci, které zaujaly organizaci Amnesty International.
Z Jemenu po měsících protestů a násilných střetů uprchl prezident Alí Abdalláh Sálih. A v České republice dostal razítko papír povolující vývoz rychlopalného protileteckého kanonu ZU-23-2.
Do Jemenu.
Česká pobočka Amnesty International (AI) uvedla, že rychlopalná zbraň by mohla být "zneužita v případě potlačování občanských protestů". Aktivisté poukázali na shodu s datem útěku jemenského prezidenta. "Ministerstvo pravděpodobně rozhodnutí pro udělení licence vydalo ještě před formálním přesunem moci, k němuž vzhledem ke krokům exprezidenta nemuselo vůbec dojít," uvedla AI (její zprávu najdete zde).
Pohled zbrojařeNevměšovat se v Jemenu je chyba Šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek přístup české pobočky AI i amerického think tanku CGD považuje za chybný. "V Jemenu je třeba se postavit za stávající vládu - snaží se o to i USA - nebo se z něj stane země s militantními muslimy, která bude produkovat terorismus. Je tragické, že ty organizace do toho vstupují bez znalosti věci," řekl Hynek iDNES.cz. "Těžko mluvit o tom, že by režim byl demokratický, ale zatím je to bašta stability v regionu," říká o vládě v Jemenu Hynek, podle kterého je podpora vlně revolucí v arabských zemích obrovskou chybou západního světa. "Stejné strkání hlav do písku jako před občanskou válkou ve Španělsku," hodnotí přístup Západu Hynek. |
Jednoduše řečeno, Češi podle aktivistů chtěli vyzbrojit jemenské vojáky zbraní, která by mohla kosit tamní demonstranty. Kanón totiž lze uzpůsobit i ke střelbě na pozemní cíle. Rychlopalná zbraň nakonec do Jemenu skutečně odjela.
Dánsko na špici, Česko na chvostu. Ale opatrně s hodnocením
Zřejmě i případ vyvezeného kanónu měl na mysli think-tank Center for Global Development, když sestavoval výroční srovnání 27 vyspělých zemí podle míry pomoci rozvojovým státům. Česko v ní skončilo čtyřiadvacáté, přední příčky patří Dánsku a Norsku.
Do svého indexu započítalo centrum objem finanční pomoci, obchod, investice, podporu imigrace, přístup k životnímu prostředí, bezpečnostní záležitosti a technologie (celou zprávu najdete zde).
Kromě zbrojení Česko podle závěrů think-tanku selhává ve finanční pomoci či otázkách imigrace. Zpráva například vyčítá Praze nízký počet imigrantů z rozvojových zemí. Ti ovšem logicky volí spíše bohatší či geograficky dostupnější státy.
Závěry zprávy je proto třeba brát s rezervou. Dánsko například vůbec nemohlo v otázce vývozu zbraní "vyniknout" - nikdy nevybudovalo rozvinutý zbrojařský průmysl. Česká republika oproti tomu má dlouhou zbrojařskou tradici.
Autoři žebříčkuNevládní think-tank CGD je nezisková organizace založená v listopadu 2001. Pořadí zemí sestavuje s magazínem Foreign Policy. Zkoumá také, jak je pomoc rozvojovým zemím účinná. |
Vývoz zbraní z Česka klesá
Vývoz zbraní a vojenského materiálu z Česka podle výroční zprávy ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2011 klesl. Loni měla hodnota exportu zhruba 4,7 miliardy korun, o rok dříve to bylo 5,5 miliardy korun. Podepisují se na tom i problémy s tranzitem přes sousední země, což dělá zbrojařům těžkou hlavu.
Z České republiky se loni vyvezlo například 26 tisíc pistolí, kromě USA například do Mexika, Thajska a Nikaraguy. Do Bulharska a Spojených států Češi vyvezli 83 těžkých kulometů, na Ukrajinu 48 věžových kompletů k samohybným houfnicím Gvozdika ráže 122 milimetrů. Do Afghánistánu putovaly pancéřovky či lehké kulomety.