Protiletadlový kanon ZU-23-2 v Dělostřeleckém muzeu v Petrohradu

Protiletadlový kanon ZU-23-2 v Dělostřeleckém muzeu v Petrohradu | foto: Wikimedia Commons

Češi vyzbrojují rizikové země, tvrdí v USA. Vadí i „kanón na Jemence“

  • 511
Organizace Center for Global Development sestavila žebříček vyspělých zemí podle míry nápomoci rozvojovým státům. České republice v něm patří nelichotivé 24. místo, za ní skončily jen Polsko, Jižní Korea a Japonsko. Češi podle organizace propadli v exportu zbraní do nedemokratických zemí.

Třiadvacátého listopadu loňského roku se staly dvě věci, které zaujaly organizaci Amnesty International.

Z Jemenu po měsících protestů a násilných střetů uprchl prezident Alí Abdalláh Sálih. A v České republice dostal razítko papír povolující vývoz rychlopalného protileteckého kanonu ZU-23-2.

Do Jemenu.

Česká pobočka Amnesty International (AI) uvedla, že rychlopalná zbraň by mohla být "zneužita v případě potlačování občanských protestů". Aktivisté poukázali na shodu s datem útěku jemenského prezidenta. "Ministerstvo pravděpodobně rozhodnutí pro udělení licence vydalo ještě před formálním přesunem moci, k němuž vzhledem ke krokům exprezidenta nemuselo vůbec dojít," uvedla AI (její zprávu najdete zde).

Pohled zbrojaře

Nevměšovat se v Jemenu je chyba

Šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek přístup české pobočky AI i amerického think tanku CGD považuje za chybný.

"V Jemenu je třeba se postavit za stávající vládu - snaží se o to i USA - nebo se z něj stane země s militantními muslimy, která bude produkovat terorismus. Je tragické, že ty organizace do toho vstupují bez znalosti věci," řekl Hynek iDNES.cz.

"Těžko mluvit o tom, že by režim byl demokratický, ale zatím je to bašta stability v regionu," říká o vládě v Jemenu Hynek, podle kterého je podpora vlně revolucí v arabských zemích obrovskou chybou západního světa. "Stejné strkání hlav do písku jako před občanskou válkou ve Španělsku," hodnotí přístup Západu Hynek.

Jednoduše řečeno, Češi podle aktivistů chtěli vyzbrojit jemenské vojáky zbraní, která by mohla kosit tamní demonstranty. Kanón totiž lze uzpůsobit i ke střelbě na pozemní cíle. Rychlopalná zbraň nakonec do Jemenu skutečně odjela.

Dánsko na špici, Česko na chvostu. Ale opatrně s hodnocením

Zřejmě i případ vyvezeného kanónu měl na mysli think-tank Center for Global Development, když sestavoval výroční srovnání 27 vyspělých zemí podle míry pomoci rozvojovým státům. Česko v ní skončilo čtyřiadvacáté, přední příčky patří Dánsku a Norsku.

Do svého indexu započítalo centrum objem finanční pomoci, obchod, investice, podporu imigrace, přístup k životnímu prostředí, bezpečnostní záležitosti a technologie (celou zprávu najdete zde).

Kromě zbrojení Česko podle závěrů think-tanku selhává ve finanční pomoci či otázkách imigrace. Zpráva například vyčítá Praze nízký počet imigrantů z rozvojových zemí. Ti ovšem logicky volí spíše bohatší či geograficky dostupnější státy.

Závěry zprávy je proto třeba brát s rezervou. Dánsko například vůbec nemohlo v otázce vývozu zbraní "vyniknout" - nikdy nevybudovalo rozvinutý zbrojařský průmysl. Česká republika oproti tomu má dlouhou zbrojařskou tradici.

Autoři žebříčku

Nevládní think-tank CGD je nezisková organizace založená v listopadu 2001. Pořadí zemí sestavuje s magazínem Foreign Policy. Zkoumá také, jak je pomoc rozvojovým zemím účinná.

Vývoz zbraní z Česka klesá

Vývoz zbraní a vojenského materiálu z Česka podle výroční zprávy ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2011 klesl. Loni měla hodnota exportu zhruba 4,7 miliardy korun, o rok dříve to bylo 5,5 miliardy korun. Podepisují se na tom i problémy s tranzitem přes sousední země, což dělá zbrojařům těžkou hlavu.

Z České republiky se loni vyvezlo například 26 tisíc pistolí, kromě USA například do Mexika, Thajska a Nikaraguy. Do Bulharska a Spojených států Češi vyvezli 83 těžkých kulometů, na Ukrajinu 48 věžových kompletů k samohybným houfnicím Gvozdika ráže 122 milimetrů. Do Afghánistánu putovaly pancéřovky či lehké kulomety.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue