"Podmínkou kolaudace bylo navrácení objektu do původního stavu, pokud příslušný úřad po uplynutí této doby povolení neprodlouží," sdělil Jiří Chour, vedoucí Stavebního úřadu Prahy 7, který stavbu zkolaudoval.
Podle příslibu ředitele A.I.V. Herberta Neussnera vypíše společnost před uplynutím patnáctileté lhůty výběrové řízení na další využití budovy. "Představuji si, že k jeho přípravě přizveme všechny zainteresované instituce, abychom se vyhnuli napětí a neodborné kritice, které provázely nedávná jednání." Prioritou podle něj bude opět restaurace nebo kultura.
Podle Neussnera však byly kanceláře jedinou možností, jak napravit staré chyby a objekt zachránit před úplným zchátráním. Přesto má nová podoba bývalé restaurace mnoho odpůrců.
Ministr kultury Pavel Dostál v květnu zrušil rozhodnutí odboru památkové péče magistrátu, na jehož základě majitel získal stavební povolení. Byla to však podle mnohých medvědí služba. "Nevím, jestli si to ministr sám uvědomuje, ale jeho verdikt pomohl hladkému dokončení stavby. Jinak by památkáři mohli bazírovat na nějakém formálním detailu a tím kolaudaci zkomplikovat," soudí autor projektu architekt Jiří Kripner.
Karel Ksandr ze Státního ústavu památkové péče naznačuje, že magistrátní úředníci jsou nekompetentní, či dokonce úplatní. Zástupce ředitelky odboru Jiří Musálek však za rozhodnutím svých lidí stojí. Poukazuje, že město mělo několikrát možnost památku vykoupit, ale potřebné peníze v rozpočtu nikdy nenašlo. "Než nechat památku zcela zchátrat, je lepší v ní na přechodnou dobu umístit kanceláře," hájí se Musálek.
| Historie kauzy Expo 58 * V ROCE 1991 získala v privatizaci restauraci Expo 58 architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdenka Pokorného od Restaurací a jídelen společnost Joint Invest Action, která začala památku rekonstruovat. Po pěti letech však majetek úvěrem zatížené firmy propadl Velkomoravské bance. Ta o půl roku později budovu vydražila za 40 milionů korun. * V ČERVENCI 1999 začala rakouská společnost A.I.V., které objekt patří dnes, jednat s magistrátem o způsobu přestavby. Mimo jiné navrhovala například vystavení Slovanské epopeje Alfonse Muchy. * V ZÁŘÍ 1999 Národní technické muzeum a Národní galerie uspořádaly petici, v níž žádaly zamezení další devastace budovy. Ta už byla tehdy v dezolátním stavu. * V DUBNU 2000 podal majitel zchátralé restaurace na stavební úřad Prahy 7 žádost o povolení přestavět objekt na kanceláře. To však vyvolalo bouře nevole, či dokonce volání, aby stát pavilon vyvlastnil a následně jej opravil, nebo aby jej vykoupil magistrát. Tuto variantu pražští radní zamítli. Náklady na renovaci Expa tak, aby z něho opět byla restaurace, se odhadovaly na 120 až 180 milionů korun. * V LISTOPADU 2000 začala firma A.I.V s rekonstrukcí na základě stavebního povolení a souhlasu památkářů magistrátu. Ministr kultury sice letos v květnu verdikt odboru památkové péče zrušil, avšak pro Expo 58 už bylo pozdě. V září bylo nové sídlo reklamní agentury zkolaudováno. Náklady přestavby dosáhly 60 milionů korun |
 Podle současného nájemce Expa byly kancelářské prostory jedinou možností, jak budovu ochránit před úplnou devastací. Památkáři trvají na vrácení do původního stavu. (21. září 2001) |
 Alespoň na jeden den se do bávalé restaurace vrátilo šampaňské - při jejím zářijovém znovuotevření. (21. září 2001) |
 |
 |
 |
 |
