Nezisková organizace České zdravotnické fórum (ČZF) předložila vybraným pěti desítkám osobností seznam sedmi schválených či připravovaných změn z přelomu letošního a loňského roku. Následně je požádala, aby zhodnotili jejich kvalitu a dopad do praxe.
"Podle expertů je nejpřínosnějším opatřením pro rozvoj zdravotnictví rozhodnutí o odchodu poloviny politiků ze správní rady VZP," informoval vedoucí projektu Michael Vích.
Podle něj je taková pochvala překvapením, protože změna v jednom z orgánů VZP nebude mít na celý systém velký vliv. Názor ale přičítá tomu, že společnost je více citlivá na posty udělené jako odměna za politické zásluhy. O trafikách se mluví například v případě rebelů ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy (více čtěte zde).
Změny ve zdravotnictvíČeské zdravotnické fórum se ptalo na tyto nápady a změny:
|
"Obecně je to nápad dobrý, není ale klíčový. Ti politici se tam dostanou stejně buď z jedné, nebo z druhé strany," řekl iDNES.cz Josef Jelínek, jeden z odborníků panelu ČZF a člen pracovní komise pro zdravotnictví České asociace pojišťoven.
Tisícovka za prevenci, to je populismus, tvrdí expert
Naopak nejvíce kritiky vzbudil nápad, aby zdravotní pojišťovny mohly lidem dávat až 1 000 korun ročně, když budou dodržovat prevenci (více o tisícikorunové úvaze čtěte zde). "Peněz je ve zdravotnictví málo, část pojišťoven je v minusu, expertům proto připadá zbytečné odčerpávat ze systému další prostředky," vysvětlil Vích s tím, že v pořádku je spíše motivace vitaminy, příspěvky na ozdravné pobyty nebo cvičení.
"Dýchá to na mě populismem. Prevence je promyšlená záležitost a toto je výkřik do tmy," míní o nápadu Jelínek.
"Částka může motivovat lidi k menší spotřebě peněz na zdravotní péči, proto mohou být bonusy nakonec vlastně velmi úsporné," hájil nápad v rozhovoru pro iDNES.cz náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek (celý rozhovor čtěte zde).
Projekt, v němž odborníci vlastním pohledem hodnotí změny legislativy ve zdravotnictví, má zkratku HEZR (Hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví). Odborníci se ke zdravotnictví vyjadřují každé čtvrtletí od roku 2009, tedy od dob ministra Tomáše Julínka. Podle Vícha dle jejich názorů mají změny v českém zdravotnictví klesající úroveň. Zatímco na začátku experti hodnotili legislativu 88 procenty ze sta, Hegerovo počínání už si zasloužilo jen 24 procent.
Mezi těmi, koho ČZF oslovilo, jsou lékaři, ekonomové, farmaceuti, novináři či lidé z neziskovek. Mimo jiné někdejší tvůrce důchodové reformy Vladimír Bezděk, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása nebo ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice a exministryně Dana Jurásková (seznam odborníků najdete zde).
Reformní zákony se schvalují, v praxi nejsou vždy vidět
Aktuálně hodnotili experti sedm témat (viz box). Zajímavé je, že uváděné myšlenky mnohdy zpočátku vypadala jinak než při samotném legislativním procesu.
Například lhůty pro některá vyšetření ministerstvo zdravotnictví nakonec určilo benevolentněji. V praxi navíc pokutování pojišťoven za jejich nedodržování nezačalo fungovat, i když lhůty v praxi nejsou dodržovány (více zde). Proč? Podle ministerstva se dosud nenašel žádný pacient, jenž by si na svoji pojišťovnu stěžoval. Přitom pojišťovnám od letošního ledna hrozí za prodlevy v ošetření, operacích nebo v podání některých léků až 10 milionů pokuty.
V praxi se příliš neujaly ani tolik diskutované nadstandardy. O odlehčenou sádru či lepší nitrooční čočku nemají pacienti velký zájem. Navíc opozice i tuto část vládních reforem napadla u Ústavního soudu a ten o ní dosud nerozhodl. Přidávání dalších položek na seznam příplatkové péče se i proto odkládá.
Nevychází ani ostré plány na rušení lůžek. Do čela VZP nastoupil nový ředitel Zdeněk Kabátek a brzy po jeho boku na společné tiskové konferenci stál šéf Asociace krajů Michal Hašek. Oba shodně tvrdili, že úspory lze hledat i jinak než prostým rušením počtu postelí.
Ani chválený nápad s odchodem politiků ze správní rady VZP nevyjde tak, jak si to ministerstvo na počátku přálo. Podle původních plánů měl nově do správní rady obsazovat stát jen pět míst, Sněmovna nic. Nyní to vypadá, že část míst připadne opět poslancům (více o další fázi reformy čtěte zde).
Podle náměstka pro legislativu ministra zdravotnictví Martina Plíška je to tím, že ministerstvo centrálně neřídí zdravotnictví. Například novely, kterými může ovlivnit zdravotní pojišťovny, prochází připomínkováním a legislativním procesem. V něm obvykle nepanuje shoda, a návrh proto doznává změn.
"Velká část politické reprezentace nesouhlasí s tím, aby poslanci zmizeli ze správní rad, byť my si stále myslíme, že nejvhodnější je, aby VZP měla v radě jen zástupci státu, pojištěnců a zaměstnavatelů. Pokusíme se to navrhnout, ale velká část poslanců už předeslala, že pro to ruku nezvednou," vysvětlil Plíšek.
