Západoevropské země se už cestou budování spaloven vydaly. Například ve Švýcarsku se více než deset let nesmí objevit žádná nová skládka a odpad se tam zpracovává ve třiceti spalovnách, které stojí často v centrech měst. K tomu navíc produkují elektřinu a teplo.
"Považují je tam za ekologické provozy, které nijak nenaruší pověst Švýcarska coby turistického ráje," říká jeden z autorů studie, ekonom Miroslav Zajíček.
Češi a odpadyČeši podle statistik vyprodukují nejméně komunálního odpadu v přepočtu na hlavu v rámci celé EU. Množství však roste a jeho většina končí na skládkách, kterých je v Česku přibližně 240. Podle ekonomů je nejlepší způsob, jak se s odpady vypořádat, stavba nových spaloven. Ty jako vedlejší produkt vyrobí i teplo nebo elektřinu. Ekologové preferují lepší recyklaci, případně biologické zpracování odpadu, z něhož lze například získat bioplyn. |
V Česku se odpad zatím spaluje jen v Praze, Brně a Liberci, přičemž liberecká spalovna byla před deseti lety postavena právě podle švýcarského projektu, který splňuje velmi přísné ekologické limity.
Fakt, že jsou skládky problém, připouštějí i ekologové. Před spalovnami však varují. "Je to špatné řešení, protože spalovny doslova vyluxují všechny odpadky z okolních měst a obcí, včetně recyklovatelných. Města totiž musí jejich linky zaplnit i takovým odpadem, který by v nich skončit nemusel," říká Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Právě v lepší recyklaci ekologové vidí řešení, jak bobtnajícím skládkám zabránit.
Ekonomové však oponují, že vytřídit se nedá zdaleka všechno, co vyhodíme do kontejneru. "I kdybychom recyklovali jako vzteklí, pořád zbude až 50 % odpadu a s tím musí někdo nějak naložit," podotýká ekonom Zajíček. Navíc například v třídění plastů jsme už teď na evropské špičce.
Je spalovna potřeba?
V Česku existuje několik projektů nových spaloven. Například v Chotíkově u Plzně chce na místě staré skládky Plzeňská teplárenská vybudovat zařízení, které by zpracovávalo odpad z celého Plzeňského kraje. Obyvatelé v obci uspořádali referendum, v němž se jich mírná většina postavila za stavbu. Obyvatelé, kteří spalovnu v obci nechtějí, proti záměru bojují stížnostmi a soudními žalobami.
"Vyhazovat miliardy korun za velkokapacitní spalovnu se zastaralou technologií spalování je nesmyslné," říká Kateřina Moučková ze sdružení, které proti výstavbě spalovny bojuje. Plzeňský kraj však odpůrce tlačí tvrzením, že je spalovna potřebná, a pokud se nepostaví, hrozí lidem zdražení služeb.
Ministerstvo životního prostředí chystá novelu zákona o odpadech, která by měla stavbu spaloven zvýhodnit. Jejich investoři by mohli například získat státní dotaci, což dosud nebylo možné.
