Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Experti: Rusové vraždí civilisty, aby nahnali obránce Aleppa k džihádistům

  19:01aktualizováno  19:01
Stovky mrtvých v Aleppu, bombardování nemocnic, zkáza humanitárního konvoje. To vše je podle některých analytiků součást chladného kalkulu Moskvy. Rusko se prý snaží donutit povstalce ke spolupráci s islámskými radikály. Všechny by pak mohlo označit za teroristy a hájit tím jejich likvidaci.

Záchranáři pomáhají obětem náletu v Aleppu. Ilustrační snímek. | foto: Sultan KitazReuters

Ještě před dvěma týdny se zdálo, že by na severu Sýrie mohly po pěti letech krvavé války alespoň na čas zbraně utichnout. Teď však obyvatelé východní části Aleppa prožívají znovu velmi těžké období. Rakety a barelové bomby ničí zdravotnická zařízení, vodárny i kryty civilní obrany. Zasáhly i humanitární konvoj OSN (více čtěte zde).

Podle povstalců i Západu je viník jasný: Rusové a letectvo věrné prezidentovi Bašáru Asadovi.

Moskva kritizuje „citové výlevy“ USA. Navrhuje krátké příměří u Aleppa

„Co Rusko dělá a podporuje, není boj proti terorismu. Je to barbarství. Místo prosazování míru vedou Rusko a Asad válku. Bombardují humanitární konvoje, nemocnice a záchranáře, kteří se zoufale snaží udržet lidi naživu,“ prohlásila na jednání Rady bezpečnosti OSN americká velvyslankyně Samantha Powerová (o kritice jsme psali zde).

Mnozí analytici jsou přesvědčení, že smrt stovek Syřanů, dětí, lékařů či humanitárních pracovníků není jen nešťastnou náhodou a „vedlejším efektem“ boje proti islámským radikálům, k němuž se Rusko hrdě hlásí. Jde podle nich o válečný zločin, který zapadá do promyšlené strategie Moskvy.

Povstalci po boku džihádistů: potíž pro Západ, výhra Moskvy

Syrská armáda, ruské letectvo a íránské pozemní jednotky se údajně snaží připravit obyvatele o poslední zbytky naděje - a také dotlačit opozici k tomu, aby ve snaze zachránit své město spojila síly s islamisty.

Fotogalerie

„Rusko a syrský režim úmyslně pohánějí radikalizaci opozice,“ řekla listu The New York Times Genevieve Casagrandová, analytička Institutu pro studium války.

Povstalce to podle ní vojensky posílí, ale v dlouhodobém horizontu hrozí obráncům Aleppa vážný problém.

Spolupráce dosud samostatně fungujících skupin může v budoucnu naprosto setřít rozdíly mezi opozicí, kterou USA podporují, a islamisty, které se naopak koalice pod vedením Američanů sama snaží ochromit.

Západní koalice by poté jen velmi těžko vysvětlovala, proč například posílá zbraně povstalcům, kteří však bojují po boku džihádistů, na něž zároveň míří americké nálety. Rusko by si tak zajistilo téma pro ostré projevy v New Yorku či Ženevě. Syrské armádě by se navíc naskytla možnost bez debat vyhladit všechny povstalce v Aleppu s vysvětlením, že jsou napojení na teroristy.

Nedávný nálet v Aleppu zničil i dvě nemocnice:

Aleppo potřebuje pomoc. Nabízí ji ale jen radikální hnutí

Obléhané Aleppo přitom není v tuto chvíli baštou islamistů. „Je to v podstatě jediná oblast na severozápadě Sýrie, kde si ‚nedžihádistické’ skupiny udržely v boji proti Asadovi převahu nad islamisty,“ řekl agentuře Bloomberg analytik Noah Bonsey, který dění na Blízkém východě sleduje z Libanonu pro organizaci International Crisis Group.

Západ by dominanci „umírněných“ povstalců na východě Aleppa rád udržel a Spojené státy dokonce místní velitele podle listu New York Times otevřeně žádají, aby se nenechali ke spolupráci s džihádisty dotlačit.

Jenže islamisté jsou momentálně prakticky jediní, kdo je schopný udeřit po zemi přímo v Aleppu a prolomit pluky Asadových vojsk. To se ostatně stalo letos v srpnu, kdy radikální hnutí Džaíš al-Fatah prorazilo zvenku až do středu někdejší finanční a kulturní metropole. Obležení sice na čas skutečně padlo, důvod k oslavě to však pro Západ nebyl (psali jsme o tom zde).

Syřané už Washingtonu přestávají věřit

Obránci města sdružení v alianci Fatab Halab právě takovou pomoc urgentně potřebují. Situace v Aleppu je neúprosná - buď místním někdo pomůže z obležení, nebo bude 250 tisíc lidí dál hladovět a umírat při náletech.

Třetí možnost neexistuje a ostrá slova západních státníků u řečnického pultu OSN Syřany nenakrmí. Obzvlášť v situaci, kdy kamiony s jídlem a léky, které zmíněná organizace vyšle, ničí ruské a syrské bomby - nic na tom nezměnilo ani to, že Pentagon nálet označil za „odporný čin“ (více čtěte zde).

Západ se v Sýrii ztrácí

Syrskou opozici tvoří stovky bojovnických skupin. Některým z nich dodává munici Washington, jiné však spolupracují s radikálními islamisty (více čtěte zde).

Západ se na Blízkém východě dostává do nepřehledné situace. Nikdo mu nezaručí, že jeho zbraně neskončí v rukou džihádistů.

Mezi nejodhodlanější bojovníky proti teroristům z Islámského státu patří kurdské jednotky YPG.
Mezi nejodhodlanější bojovníky proti teroristům z Islámského státu patří kurdské jednotky YPG.

„Spojené státy pro prolomení obležení neudělaly nic. Přinejmenším nic, na co bychom mohli poukázat,“ konstatoval v magazínu Time diplomat Robert Ford, bývalý velvyslanec USA v Damašku. „Výsledkem je, že důvěra v USA strmě klesla. Roste naopak důvěra v extremisty, které nemáme rádi, a Američané s tím nic nenadělají,“ doplnil.

„Způsobit hladomor mezi civilním obyvatelstvem je bezpochyby válečný zločin. Ale tak jako většina ostatních válečných zločinů je to rovněž velice efektivní,“ varoval svět už před dvěma lety Aron Lund z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. Syrská armáda tou dobou úspěšně obléhala Rastan, povstaleckou baštu nedaleko Homsu.

Aron Lund už tehdy předpověděl, že podobnou strategii by mohl Asad časem zvolit i ve východní části Aleppa - obzvlášť pokud se vojákům nepodaří město ovládnout vojensky. O se to neúspěšně pokoušela zhruba čtyři roky, před časem tedy zřejmě přešla na „osvědčenou“ strategii odříznutí obyvatel od zásob a spoléhání na postupnou ztrátu jejich naděje.

Ani Lund ovšem v roce 2014 nepředpokládal, že by se někdo mohl rozhodnout umocnit trápení Syřanů ještě bombardováním humanitárních pracovníků, nemocnic a vodáren.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.