Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Experti: Raketová základna má klady i zápory

  7:03aktualizováno  7:03
Možná výstavba americké protiraketové základny na území České republiky bude mít podle expertů své klady i zápory. O stavbě zařízení sice Američané zatím nerozhodli. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody je ale téměř jisté, že USA požádají Česko, aby se do programu protiraketové obrany zapojilo.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: ČTK

"Je to otázka politického rozhodnutí," řekl pro natoaktual.cz náčelník generálního štábu Pavel Štefka s tím, že by Spojené státy měly o umístění základny v některé ze tří zemí - Česku, Polsku nebo Maďarsku, rozhodnout do konce srpna.

Armáda už umožnila americkému týmu specialistů prozkoumat tři vytipované lokality, kde by základna mohla stát.  - více zde

Podle neoficiálních informací Američanům údajně nejvíce vyhovoval vojenský výcvikový prostor Libavá na Olomoucku, v obranném komplexu s desítkou raket by sloužilo několik stovek amerických vojáků a základna by zaměstnala také stovky či tisíce místních obyvatel.

"To, co se objevuje na veřejnosti jsou jen spekulace," konstatoval Štefka. Připomněl, že informace o velikosti základny, počtu vojáků a dalších technických specifikacích podléhají zatím utajení.

Podle politologa a experta na jaderné zbraně a protiraketové systémy Petra Suchého z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě v Brně existuje hned několik důvodů, proč by Česko mělo s vybudováním základny souhlasit.

"Poskytneme pomoc významnému spojenci a zároveň zřejmě vybudování základny vzbudí větší zájem o protiraketové programy v rámci cele Severoatlantické aliance," konstatoval Suchý.

Protiraketové systém by totiž podle něj postupně měly být v budoucnu zařazovány i do společné obrany evropského kontinentu. "Je důležité si uvědomit, že současnými či budoucími hrozbami v podobě Íránu nebo severokorejského režimu nebudou ohrožovány jen Spojené státy ale i evropské země," řekl Suchý. - více zde

NATO americké aktivity nekomentuje
Raketová základna by měla patřit do takzvaného ochranného protiraketového deštníku USA. Rakety umístěné na základně by měly za cíl zničit balistické střely vysoko ve vzduchu před jejich dopadem na zem. Podobný systém připravuje i NATO, je však teprve ve fázi příprav.

"Jde o bilaterální záležitost mezi Českou republikou a USA. Některé členské země dny mají svůj názor, ale nemám informace o tom, že by k tomu aliance jako taková zaujímala nějaké stanovisko," uvedl český zástupce při NATO Jan Michal.

NATO se podle jeho slov pochopitelně o celou věc zajímá z hlediska svých, respektive evropských plánů na společnou protiraketovou obranu. "Nejde o to, že by raketová základna chránila jen Spojené státy. USA jsou členem NATO, máme tady článek 5 Washingtonské smlouvy, který hovoří o tom, že napadení jedné členské země je útokem na celou alianci," konstatoval Michal.

Podobný názor má i někdejší velitel sil územní obrany a nynější český velvyslanec v Iráku Petr Voznica. "Vítám iniciativy, které mohou přispět ke stabilitě regionu a zajištění obrany a ochrany," řekl.

I přes absenci informací o tom, zda půjde o komplex raketových systémů nebo pouze pozemní lokační stanice, považuje jedno i druhé v rámci alianční obrany za přínos. K velmi diskutované otázce, zda by stavbě základny mělo předcházet referendum, se kloní k variantě bez veřejného referenda.

"Myslím si, že k faktickému rozmístění raket a radarů u nás nebo v Polsku uplyne ještě dlouhá doba. Jsem ovšem pro, abychom s Američany zahájili skutečně důkladné jednání," uvedl bývalý velvyslanec v USA a nynější kandidát ODS na post ministra zahraničí Alexandr Vondra.  

Podle něj by bylo chybou před nabídkou USA "strkat hlavu do písku". "V zásadě nám nabízejí, že budeme součástí jejich obranného protiraketového deštníku, který budují za své vlastní peníze. Pokud odmítneme, stejně se podobné diskusi časem nevyhneme v Evropě, pouze do alinčního prostředku budeme muset víc investovat. Raketovou hrozbu ze strany Íránu totiž nelze podceňovat," konstatoval Vondra

Češi jsou podle průzkumu proti
Podle průzkumu agentury Median pro MF DNES drtivá většina občanů České republiky je proti tomu, aby v zemi byla protiraketová základna USA. S jejím vybudováním souhlasí jen 17 procent lidí.

Vysloveně proti raketové základně není ani historik z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler. Má však několik připomínek. "Pokud by Česká republika řekla ano, pak by to pro USA byla vstřícnost, ale to neznamená, že by nějak stoupla naše mezinárodní prestiž v NATO nebo v Evropské unii," uvedl.

Vadí mu proklamace, že půjde o obrannou základnu proti raketám severokorejského režimu nebo Íránu. "Vzpomínám si, že ještě nedávno byl Írán strategickým partnerem USA a nyní představuje hrozbu. A je to skutečně na věčné časy? Můžeme vědět, zda Írán za deset let nebude jiný, nebo že se brzy nezmění režim v Severní Korei? Co budeme říkat pak? Před kým bude základna chránit?"

Z hlediska vojenského by se podle něj země, ve které je umístěna protiraketová základna stala zřejmě prvním terčem útoku. "Nebudu přeci házet kopím na někoho, kdo má perfektní štít. Nejdříve se mu pokusím ten štít rozbít a pak teprve po něm hodím kopí," míní Eichler. - více zde

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polská skupina Orlik na Dnech NATO v Ostravě
Na Dny NATO v Ostravě se slétnou stíhači, akrobaté i průzkumné stroje

Moderní i historické stíhací letouny, průzkumné i transportní stroje a akrobatická skupina. Organizátoři blížících se Dnů NATO v Ostravě slibují na září na...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh
Do výcviku záloh přijala armáda rekordní počet dobrovolníků

Do šestitýdenního armádního kurzu základní přípravy nastoupil rekordní počet zájemců o službu v aktivní záloze. Informovalo o tom velitelství výcviku ve...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.