Experti: Proces schvalování je pomalý

Vyslání vojenských sil do zahraničních misí trvá České republice příliš dlouho, soudí experti. Proceduru by podle některých urychlila změna Ústavy nebo větší pravomoc vlády.

Poslanec Radim Turek z ČSSD, člen sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost:
Dejme vládě možnost rozhodnout

"Procedura potřebuje zjednodušit. V případě Sil rychlé reakce jde o zásah během několika dní, Parlament se nedokáže sejít tak rychle. Ve výboru jsme se napříč politickým spektrem shodli, že musíme být pružnější. O okamžitém vyslání do mise by rozhodla vláda, která je schopná zasednout během několika hodin. Pokud by kontingent musel zůstat v oblasti déle, další setrvání by poté záleželo na Parlamentu a obvyklé proceduře. V budoucnu by v Silách rychlé reakce mohly navíc působit další jednotky."

Poslanec Hynek Fajmon z ODS:
Podobné problémy řeší celá Evropa
"Jestliže v rámci NATO budujeme nové Síly rychlé reakce, při jejichž nasazení jde o rychlost, musíme tomu přizpůsobit i procedurální záležitosti. Současná Ústava České republiky stanovuje, že o vyslání vojáků do ciziny rozhoduje celý Parlament. Svolání a schválení může však trvat mnohem déle než měsíc. Síly rychlé reakce mají zasáhnout kdekoliv v rozmezí od 5 do 30 dní. Zdlouhavý proces schvalování řeší v současnosti většina zemí v kontinentální Evropě. Obávám se, že ke změně naší Ústavy kvůli rozložení sil nedojde, ale pokud myslíme Síly rychlé reakce NATO vážně, k určitým změnám dojít musí."

Politolog Petr Suchý, Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity v Brně:
Američané mají jednoduchý princip

"Jednoduchou proceduru vysílání jednotek do zahraničních vojenských operací mají Spojené státy. Systém je zcela odlišný než v České republice a vyplývá především z povahy amerického prezidentského systému. Proto má v této záležitosti hlavní slovo prezident. Poměrně málo na této skutečnosti změnil zákon o válečných pravomocech přijatý Kongresem v roce 1973 v reakci na vietnamský konflikt, kterým legislativa usilovala o posílení svojí role při rozhodování o vysílání ozbrojených sil do zahraničí. Proto prezident v této záležitosti stále zůstává dominantním aktérem, i když se pro svoje rozhodnutí snaží získat maximální podporu Kongresu. Jiná situace by vznikla v případě, že by USA hodlaly nějaké zemi formálně vyhlásit válku. V takovém případě má dle americké ústavy hlavní slovo Senát Kongresu USA."

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO


Video