Barack Obama.

Barack Obama. | foto: Shannon Stapleton, Reuters

Experti: Obama nebude ustupovat ruským hrozbám

  • 0
O zahraniční politice nového amerického prezidenta Baracka Obamy toho více napoví teprve nadcházející měsíce. V zásadních otázkách, především ve vztahu k NATO, Evropské unii a k Rusku, se podle expertů Obama ukáže jako neústupný.

Jak zareaguje Barack Obama na ruské hrozby v otázce protiraketového štítu?

Ivo Samson, politolog Slovenská společnost pro zahraniční politiku: "Barack Obama si zřejmě nechá čas na rozmyšlenou a pokusí se nejprve o diplomatické kroky. Vzhledem k tomu, že i on považuje Írán (na rozdíl od Iráku) za hlavní bezpečnostní hrozbu, bude podobně jako prezident Bush argumentovat, že protiraketový štít není namířený proti Rusku. Nedá se předpokládat, že by před ruskými hrozbami ustoupil - to by z něj hned od počátku udělalo slabého prezidenta a Rusko by svůj nátlak jen zvyšovalo."

Pavel Přikryl, analytik Asociace pro mezinárodní otázky: "Bylo by z jeho pozice politickou chybou ustupovat. Domnívám se, že Obamova administrativa bude v projektu budování protiraketové obrany dále pokračovat, nicméně to nebude (minimálně v politické rovině) v následujícím roce prioritou."

Petr Vilímek, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně: "Myslím, že Obama bude chtít alespoň na začátku svého prezidentství ukázat, že se nenechá cizími státy zastrašit, a Rusku neustoupí. V dlouhodobé perspektivě nicméně ze strany jeho administrativy očekávám politiku větších ústupků Rusku. Pokud jde budoucnost projektu protiraketové obrany, spíše než hrozeb ze strany Ruska se obávám případného návratu lidí jako Philip Coyle či Morton Halperin do vysokých funkcí na ministerstvu obrany."

Co lze očekávat od zahraniční politiky nového prezidenta USA vůči NATO a Evropské unii?

Ivo Samson: "Rétoricky půjde sice o politiku ‚změny‘, ‚nového začátku‘, ale na důrazu USA, aby EU a evropští členové NATO více investovali do obrany, se nic nezmění. I nový prezident prosazoval v předvolební kampani zvýšení výdajů na obranu. Vůči EU se politika USA pod novým prezidentem nemá proč měnit. V oblasti 1. a 3. pilíře a EU nebo-li mezi USA a EU nějaké výrazné neshody nebyly (obchodní výměna fungovala, při boji proti terorismu - v EU součást spíše 3. pilíře - byla spolupráce dobrá). USA budou ale nadále kritizovat Evropu za liknavost ve vojenském nasazení proti ohniskům nestability ve světě."

Pavel Přikryl: "V krátkém horizontu především vyhlášení o obnovení transatlantických vztahů. Ve střednědobém pak tlak na evropské spojence k převzetí větší odpovědnosti při řešení aktuálních otázek v mezinárodních vztazích - zejména pak při realizaci misí v Afghánistánu a ve spolupráci na řešení jaderné ambice Íránu. Dále očekávám podporu dalšího rozšiřování Evropské unie i NATO, možná však ustoupení od rozšíření aliance o Gruzii."

Petr Vilímek: "Pokud jde o vztahy k NATO a EU, očekávám kontinuitu s politikou, kterou prezident Bush sledoval ve druhém funkčním období. Obávám se ale toho, zda se nový prezident dokáže vypořádat se stále silnějším postavením stoupenců protekcionismu v Kongresu. Je nepochybné, že případný příklon USA k zavádění nových protekcionistických opatření by mohl negativně ovlivnit vztahy zejména s EU."

Naplní se evropská očekávání ohledně misí v Afganistanu a Iráku?

Ivo Samson: "Jestliže se EU domnívala, že nový americký prezident pomůže snížit už i tak zanedbatelnou účast Evropanů v Iráku a Afghánistánu, bude zřejmě zklamaná. Po plánovaném stažení USA z Iráku dopadne případný chaos v této zemi především na EU. V otázce Afghánistánu budou USA nutit EU k většímu nasazení, jinak pohrozí devalvací NATO, čehož se EU bojí."

Pavel Přikryl: "Barack Obama bezpochyby urychlí stahování vojáků z Iráku. Byl to jeden z jeho klíčových volebních slibů a navíc situace v zemi stažení alespoň části jednotek a postupné předávání odpovědnosti irácké vládě v horizontu příštího roku umožňuje. Naopak jednotky v Afghánistánu budou postupně posilovány, ovšem stejný požadavek bude kladen i na další spojence. Očekávám také rozšíření operace na regionální úroveň, zásahy v Pákistánu budou jistě pokračovat."

Petr Vilímek: "Pokud jde o americké angažmá v Iráku, je docela možné, že Obama urychlí postupné stahování amerických jednotek ze země, ale domnívám  se, že bude brát v úvahu vývoj tamní bezpečnostní situace. Nevěřím  proto, že by došlo ke stažení významné části amerických sil již v roce 2009. Vzhledem k tomu, že mnozí demokraté hovořili v uplynulých letech o nutnosti věnovat větší pozornosti vývoji bezpečnostní situace v  Afghánistánu, je možné, že Obamova administrativa tam přesune část z Iráku stažených jednotek."

, natoaktual.cz

Video