Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Experti: Lidé musí vědět o radaru maximum

  13:01aktualizováno  13:01
Obavy lidí z umístění americké radarové základny na území Česka podle expertů pramení z nedostatečné informovanosti. Důkazem je nedávné referendum v obci Trokavec, kde místní lidé stavbu odmítli. O tak závažných bezpečnostních otázkách by ale podle odborníků neměli rozhodovat lidé v referendu.
Americký radar

Americký radar

Protiraketový radar

Vladimír Nálevka, historik z Univerzity Karlovy v Praze a člen České euroatlantické rady
Česká republika by měla převzít svůj závazek v euroatlantickém prostoru. Jestliže jsme v NATO, musíme nést povinnosti, které ze členství vyplývají. Radar by tady měl být, i když je to bilaterální záležitost mezi Českem a USA. Ale právě i Česko má odpovědnost za bezpečnost starého kontinentu a všech členů Aliance, tedy i USA.

Máme zastupitelskou demokracii, proto by o takových záležitostech měl rozhodovat pouze Parlament. Za velmi důležitou považuji informovanost veřejnosti. Musí proběhnout rozsáhlá vysvětlovací kampaň, která by lidem jasně odpověděla na otázky týkající se například škodlivých účinků radaru.

Vždyť tato republika je doslova osazena spoustou radarů, mají je vojáci, řízení letového provozu a nikdo si nestěžuje na nějaké škodlivé účinky. Ti, kteří manipulují s různými referendy totiž vytvářejí náladu proti radaru a těží především z neinformovanosti.

Jan Závěšický, Mezinárodní politologický ústav
Skutečnost, že se z problematiky protiraketové obrany stala věc veřejná a politická, není a priori negativní, spíše naopak - lze to jen uvítat. Bohužel je celá otázka nevhodně ideologizovaná a špatně komunikovaná směrem k široké i odborné veřejnosti. V současné debatě padají především na straně odpůrců amerických "základen" iracionální a demagogické argumenty.

Po emoční stránce se zdá, že Češi si zjevně přítomnost amerických spojenců na našem území bez ohledu na účel a cíl pletou se sovětskými okupačními vojsky v době normalizace.

Poněkud odlišnou otázkou pak je, zda by postoj české veřejnosti byl skutečně pozitivnější, kdyby se jednalo o systém v rámci NATO. Při opětovně nevhodné komunikaci a politickém zneužití takového tématu by mohla nastat situace velice podobná té současné, ať už by šlo o radar, letiště nebo výcvikové centrum speciálních sil.

Konsensus na úrovni politické reprezentace státu a stranických špiček je přitom jednou ze základních podmínek ke konstruktivnímu přístupu k problémům strategického významu pro bezpečnost a obranu naší vlasti.

Jan Eichler, historik z Ústavu mezinárodních vztahů
Základní problém je v tom, že americký radar není systémem NATO, není iniciativou Severoatlantické aliance, ale jednoho hegemona a dvou členů, kteří jsou v NATO zatím jen krátce. Ne vždy je také šťastná argumentace pro.

Například argumentace hrozbou terorismu. Zatím neexistuje na světě radar, který by viděl do hlav teroristů a jejich sítí. Úskalí vidím i v argumentaci íránskou hrozbou. V dohledné minulosti nenajdeme případ, kdy by írán na někoho zaútočil. Poslední válku vedl Írán proti Iráku a tu rozpoutal Saddám. Ale, že sám byl agresívní? Něco jiného jsou pak výroky současného íránského prezidenta Ahmadínežáda, to je opravdu blázen.

Petr Suchý, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
Všeobecné referendum mi nepřipadá jako vhodný způsob rozhodování v otázkách bezpečnosti státu. Je to záležitost výlučně vlády a Parlamentu. Myslím si, že je potřeba, aby pokračovala jednání, která se zintenzivní po odeslání nóty americké straně. Je věcí politiků, aby o jednání detailně informovali veřejnost. Na základě dostupných materiálů by si veřejnost měla udělat obrázek o tom, jaké výhody nebo rizika z umístění základny mohou plynout.

Domnívám se, že je současně na politicích, aby oni dokázali přesvědčit veřejnost o tom, že v těchto otázkách se musíme postupovat strategicky a nikoliv krátkozrace, jak se mnohdy děje především v případě odhadování a zlehčování budoucích bezpečnostních hrozeb, kterým nebudou vystaveny jen Spojené státy, ale i Evropa.

Rozpor s akceptováním NATO a neochotou umístit radar na českém území plyne z nedostatečné informovanosti obyvatelstva, častým dezinformacím ze strany odpůrců radaru a neuvědomování si, že členství v NATO není jen přijímání bezpečnostních garancí, ale také vlastní podíl na zajišťování a posilování bezpečnosti spojenců.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obrněnec Puma během armádních testů na Libavé
Pásové obrněnce pro českou armádu ukážou výrobci široké veřejnosti

Nadcházející víkendové Dny NATO v Ostravě nabídnou veřejnosti unikátní možnost vidět hned tři typy pásových bojových vozidel pro pěchotu, ze kterých v...  celý článek

Letoun F-16 belgického letectva na Dnech NATO v Ostravě
Mošnovské letiště ožívá. Hřmot stíhaček věstí blížící se Dny NATO

Jednou za rok, vždy na pár dní, ožívá letiště v Mošnově nebývalým ruchem. To když se na Dny NATO v Ostravě slétají účastníci víkendové show. Zatím takřka tři...  celý článek

Skupina Saudi Hawk na Dnech NATO v Ostravě
Jestřábi z pouště poprvé v Česku. Mají výcvik britských legend

Jakmile tihle chlapíci vystoupili z podpůrného Herculesu na mošnovském letišti, aby vše připravili pro přistání sedmičlenné aerobatické skupiny Saudi Hawks,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.