Hlavní důkazy o iráckém zbrojním programu vycházejí podle listu z materiálů komise expertů OSN, která v Iráku několik let navzdory všemožným překážkám ze strany Bagdádu působila.
Experti totiž před tím, než je v prosinci 1998 Irák s konečnou platností vypověděl, sepsali zbraně, o nichž věděli, ale nebyli s to je nalézt. Irák po prohrané válce v Kuvajtu přijal jako podmínku příměří, že zlikviduje své zbraně hromadného ničení.
Odborníci OSN uvedli, že je známo, že Irák v minulosti dovezl 810 tun chemikálií potřebných pro bojový plyn VX. Zajištěno bylo jen 191 tun. Zbytek teoreticky postačuje k tomu, aby bylo možno zničit celé lidstvo.
Pokud jde o jaderné zbraně, má Irák potřebné znalosti a řadu prvků k jejich stavbě. Chybí mu ale štěpný materiál. V jaderném programu pracuje na 7000 lidí a vedle toho se snaží získat pomoc ze zahraničí.
KRIZE IRÁK - USA |
Irák má patrně také řadu systémů, jak chemické a další zbraně dopravit k cíli. Mezi jeho nové systémy patří cvičné letouny L-29 Delfín dovezené z bývalého Československa a přestavené na bezpilotní letadla.
Podle listu Scotsman a podle amerického The Washington Post na ně západní spojenci přišli při náletu v roce 1998. Britská raketa tehdy odstřelila střechu jednoho iráckého hangáru a odhalila letouny, které jsou podle analytiků upravovány, aby mohly dopravovat chemické a bakteriologické zbraně.
Uvnitř hangáru jich bylo kolem deseti, všechny měly rozprašovače a speciální nádrže zřejmě irácké výroby na asi 360 litrů. Podle britských odborníků by při ideálních podmínkách mohlo jedno letadlo zamořit několik městských bloků.
Experti ale také upozorňují, že tato letadla by zřejmě měla jen omezený význam při nasazení proti vojenským jednotkám. Jsou pomalá a při nízkém letu je lze snadno sestřelit. Vojáci v boji budou na chemický útok připraveni.
Proto se zdá, že zmíněné letouny jsou připravovány spíše jako prostředek k terorizování civilistů v sousedních zemích. Je tomu tak také proto, že létají tak nízko, že je nezachytí radary, což už Izrael připustil, píše s odvoláním na britské experty The Washington Post.