Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Experti: Irák má téměř vše k výrobě zbraní

  14:52aktualizováno  14:52
Irák vlastní chemikálie na to, aby mohl vyrobit až 200 tun nervového plynu VX. Jeho jaderný program je už tak daleko, že do tří let může mít atomovou hlavici pro své rakety Scud. Rovněž přeměňuje vojenská letadla české výroby L-29 Delfín na bezpilotní letouny pro rozsévání chemických a dalších zbraní. Píše britský list The Scotsman s odvoláním na vlastní rešerše a data, které má k dispozici britská vláda.

Hlavní důkazy o iráckém zbrojním programu vycházejí podle listu z materiálů komise expertů OSN, která v Iráku několik let navzdory všemožným překážkám ze strany Bagdádu působila.

Experti totiž před tím, než je v prosinci 1998 Irák s konečnou platností vypověděl, sepsali zbraně, o nichž věděli, ale nebyli s to je nalézt. Irák po prohrané válce v Kuvajtu přijal jako podmínku příměří, že zlikviduje své zbraně hromadného ničení.

Odborníci OSN uvedli, že je známo, že Irák v minulosti dovezl 810 tun chemikálií potřebných pro bojový plyn VX. Zajištěno bylo jen 191 tun. Zbytek teoreticky postačuje k tomu, aby bylo možno zničit celé lidstvo.

Pokud jde o jaderné zbraně, má Irák potřebné znalosti a řadu prvků k jejich stavbě. Chybí mu ale štěpný materiál. V jaderném programu pracuje na 7000 lidí a vedle toho se snaží získat pomoc ze zahraničí.

KRIZE IRÁK - USA

Útok na Irák otevře peklo, míní Arabové

V Iráku útočilo sto letadel, vojáci mlčí

Česko váhá podpořit zásah v Iráku

předchozí vývoj

Irák má patrně také řadu systémů, jak chemické a další zbraně dopravit k cíli. Mezi jeho nové systémy patří cvičné letouny L-29 Delfín dovezené z bývalého Československa a přestavené na bezpilotní letadla.

Podle listu Scotsman a podle amerického The Washington Post na ně západní spojenci přišli při náletu v roce 1998. Britská raketa tehdy odstřelila střechu jednoho iráckého hangáru a odhalila letouny, které jsou podle analytiků upravovány, aby mohly dopravovat chemické a bakteriologické zbraně.

Uvnitř hangáru jich bylo kolem deseti, všechny měly rozprašovače a speciální nádrže zřejmě irácké výroby na asi 360 litrů. Podle britských odborníků by při ideálních podmínkách mohlo jedno letadlo zamořit několik městských bloků.

Experti ale také upozorňují, že tato letadla by zřejmě měla jen omezený význam při nasazení proti vojenským jednotkám. Jsou pomalá a při nízkém letu je lze snadno sestřelit. Vojáci v boji budou na chemický útok připraveni.

Proto se zdá, že zmíněné letouny jsou připravovány spíše jako prostředek k terorizování civilistů v sousedních zemích. Je tomu tak také proto, že létají tak nízko, že je nezachytí radary, což už Izrael připustil, píše s odvoláním na britské experty The Washington Post.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Američané a Jihokorejci zahájili společné vojenské manévry (21. srpna 2017)
Odplata bude nemilosrdná, zuří Kim kvůli počítačovým manévrům na jihu

Společné manévry jihokorejské a americké armády jsou generálkou na invazi, zlobí se severokorejský režim. Hněvivá rétorika ze strany totalitního státu není...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
Řidič, který v pondělí v Marseille najížděl do zastávek, je psychotik

V jihofrancouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Jedna žena při nárazu zemřela a jeden muž vyvázl se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.