Podle zástupce ředitelky Českého Helsinského výboru Pavla Bílka existuje podezření, že Rusko použilo během zásahu plyn ze zakázané skupiny látek, do níž se řadí především chemické zbraně vyvíjené v období studené války.
"Panuje vážná obava, že bezpečnostní síly s nimi běžně disponují, a proto mohly být v tomto případě použity zrovna ony," řekl Bílek, podle něhož byl postup ruských sil problematický z hlediska respektování lidských práv zadržovaných, případně i teroristů.
"Je vždy strašně těžké řešit podobnou situaci. Zdá se však, že způsob, jakým to vyřešili v Moskvě, vyžaduje přinejmenším velice přísné prošetření," poznamenal Šimon Pánek ze společnosti Člověk v tísni.
Použití plynu není ve světě při podobných akcích obvyklé, protože působí na každého jedince odlišně. Kromě ohrožení rukojmích může vyvolat i neadekvátní reakce teroristů. "Rizika, která jsou s tím spojena, se přesně projevila," řekl Vladimír Votápek z Ústavu mezinárodních vztahů, který situaci na místě sledoval.
|
AKTUÁLNÍ VÝVOJ |
| Rukojmí mohl zabít plyn na bázi opiátu |
| Rukojmí opouštějí nemocnice |
|
VŠE O TERORU V MOSKVĚ |
|
Čečenci přepadli divadlo |
|
PŘÍLOHY |
|
Teroristé a rukojmí - přehled největších akcí na světě |
|
Fotogalerie - desítky snímků |
|
Čečenci proti civilistům - přehled posledních akcí |
Skutečnost, že se teroristé přesouvali ze zamořeného sálu do jiných míst, ale podle Votápka svědčí o tom, že neměli v úmyslu v divadle zahynout, jak původně deklarovali. "Mohli začít odpalovat nálože nebo střílet do rukojmích. Nic z toho se nestalo, to znamená, že jejich první myšlenka byla zachránit sebe sama," soudí Votápek.
Bílek zároveň poukázal na skutečnost, že jednotky paralyzované Čečence zastřelily, přestože od nich nebezpečí už zjevně nehrozilo. "I když se jedná o teroristy, na prvním místě musí být je zneškodnit, nikoli usmrtit," zdůraznil.
Podobné námitky neobstojí, tvrdí Votápek. Bezpečnostní síly se mohou hájit tím, že si nebyly jisty, zda jsou teroristé uspáni úplně. K prostřelení levé hemisféry, v níž sídlí pohybové centrum, jsou navíc speciálně cvičeny. "Spíše mě udivilo, že některé Čečenky v sále byly zastřeleny do hrudi," poznamenal k detailům zákroku.
Experti se pozastavili i nad způsobem, jakým se dostalo zdravotní péče rukojmím. Podle některých svědectví je totiž začali zdravotníci vynášet ze zamořeného sálu až půl hodiny po zahájení zásahu.
"To je samozřejmě strašný lapsus. V okamžiku, kdy dali pokyn k útoku, měli mít zajištěny síly, které by rukojmí vynášely ven," namítl Votápek. Podle některých zdrojů byl nasazen také nedostatečný počet sanitek a scházely i důležité léky.
Mezinárodní společenství pohlíží podle Votápka na problém z odlišné perspektivy než Rusové, kteří jsou v hodnocení většinou shovívavější. "Je tu určitý rozdíl v kultuře a tradici. Lidský život má v Rusku prostě jinou cenu," uvedl.
Prioritou je podle Votápka především zneškodnit teroristy a úvaha o tom, jak ochránit rukojmí, stojí až na druhém místě. Domnívá se proto, že se nepodaří sestavit parlamentní komisi, jež by se událostí zabývala, ale zůstane jen u vyšetřování moskevské prokuratury.
 Vojáci vnikají do moskevského divadla, kde na 800 lidí zadržovali čečenstí teroristé. (26. října 2002) |
