Jurij Saveljev, člen parlamentní vyšetřovací komise, svými závěry znovu rozvířil vášnivou debatu o okolnostech krveprolití, při němž zahynulo více než 330 lidí, převážně dětí. V pátek uplynou od "ruského 11. září" dva roky a rodiny obětí si stále stěžují, že mají jen mlhavou představu o tom, jak a proč jejich blízcí zemřeli.
"Dospěl jsem k závěru, že následky výbuchů není možné vysvětlit pouze explozemi náloží rozmístěných teroristy," řekl Saveljev v rozhovoru pro ruské rádio Echo Moskvy. "Muselo jít o střely vypálené zvenčí."
Nová teorie
Studie člena parlamentní vyšetřovací komise přináší novou teorii o jedné z velkých záhad tragédie - co způsobilo výbuch, který odstartoval celý masakr. Tvrdí, že nemohlo jít o náhodnou explozi bomby teroristů uvnitř školy, nýbrž o důsledek dopadu granátu či jiné střely vypálené zvenčí.Podle rodin obětí to naznačuje, že protiteroristická komanda se mohla dopustit osudových chyb a neudělala dost pro záchranu všech zajatců.
Pokud by se tyto závěry, obsažené v jeho sedmisetstránkové studii, potvrdily, mohly by opravdu dramaticky změnit pohled na jednu z klíčových záhad celého masakru, a to: jak vlastně vše začalo?
Co způsobilo první explozi?
Rychlá rekapitulace: teroristé 1. září obsadili školu a zajali více než tisíc učitelů, dětí a jejich rodičů. Třetí den vše skončilo hrůzným masakrem. V tělocvičně, v níž byli zajatci drženi, se ozval výbuch, zabil část rukojmích, další začali v panice prchat a rodiče zoufalí strachy se poté pustili na vlastní pěst do dobývání školy.
Ale co způsobilo onen záhadný výbuch, po němž se vše zhroutilo do chaosu? Většina svědků tvrdila, že nejspíš náhodně, například při neopatrné manipulaci, vybuchla jedna z bomb, kterou teroristé umístili v tělocvičně.
Jurij Saveljev, který je expertem na výbušniny, však na základě svých zkoumání, testů i vyprávění očitých svědků vyvozuje, že tak se to stát nemohlo a že muselo jít o střelu zvenčí, nejspíš vypálenou někým, kdo chtěl zasáhnout teroristu manipulujícího s výbušninou. Dvaadvacet vteřin poté dopadla podle něj druhá střela.
"Mnoho rukojmích zahynulo právě v důsledku výbuchů těchto střel," stojí v závěrech jeho studie publikované na serveru pravdabeslana.ru.
Právě v tom leží potenciální výbušnost jeho závěrů - nepřímo naznačuje, že tyto střely mohli odpálit ruští vojáci, což by významně zpochybnilo kompetentnost vedení celé záchranné akce.
Nikdo samozřejmě nezpochybňuje, že jedinými viníky celého masakru jsou teroristé, přesto pozůstalí opakují, že bezpečnostní složky neudělaly dost pro záchranu jejich dětí a příbuzných.
V tom jim dalo za pravdu i jedno z několika nezávislých vyšetřování, které před časem dospělo k závěru, že vše mělo být lépe připravené a koordinované, a že policie měla zabránit průniku ozbrojenců do školy. Jiné komise tvrdí, že akce policie i armády byla v pořádku, a pozorovatelé proto soudí, že s největší pravděpodobností zůstanou některé okolnosti navždy zahaleny tajemstvím.
K dalším nejasnostem patří, zda se někomu z teroristů podařilo uprchnout. Více než třicet jich bylo na místě zabito, svědci však tvrdí, že jich ve škole bylo více. Jen jeden, Nurpaši Kulajev, byl dopaden a v květnu dostal doživotí, nejtěžší trest udělitelný v Rusku. Příbuzní obětí si však stěžují, že je jen malá ryba a že z jeho výslechů mnoho nevyplynulo.
