Marcela Fejtová přišla před několika lety s nápadem, jak pomoci ochrnutým lidem ovládat počítač nebo třeba televizi a rádio. Systém I4Control využívá nasnímaných pohybů oka a k dostání je za téměř čtyřicet tisíc korun už druhým rokem. Téměř stejný nápad však v polovině března vyhrál na soutěži vědeckých a technických projektů a přišel s ním ještě nezletilý student Filip Naiser. Vědkyně z ČVUT tvrdí, že nekteré části jejího systému Naiser ukradl.
Studenta namotivujte"Kdyby k podobné situaci došlo u nás v ústavu, pozval bych studenta na seminář, v klidu bychom oba systémy porovnali a případně bych mu vysvětlit zásady zveřejňování zdrojů, a hlavně bych se ho snažil motivovat k dalšímu studiu kybernetiky. Je totiž evidentní, že jde o nadaného studenta a je škoda ho hned od počátku srážet," Jan Flusser, UTIA AV ČR. Tým kolem Fejtové ředitelku gymnázia, kde Filip Naiser studuje, už pozval. Ta však termín schůzky zatím nepotvrdila. |
Flusser prošel všechny dostupné materiály k oběma systémům. Systémy I4Control a Eye-Controlled Cursor neměl možnost "naživo" prozkoumat a neměl k dispozici ani programátorskou dokumentaci. "Z dostupných zdrojů je však možné udělat kvalifikovaný závěr," míní.
Myšlenka snímání pohybů očí je stará
Samotná myšlenka ovládání kurzoru počítače nebo jiného zařízení pomocí detekce pohybu oka podle něj není původní, takže nemůže být ani plagiátem. "Tato myšlenka je v civilním výzkumu používána asi 25 let, ve vojenství pravděpodobně ještě déle, a je odborné veřejnosti obecně známá. Ani paní Fejtová, ani ten student k ní v této obecné rovině nijak nepřispěli," míní odborník.
Marcela Fejtová se však nejvíce opírala o myšlenku frekvenční klávesnice, tedy takového zařízení, které ušetří čas i počet pohybů oka a kde budou nejčastěji užívaná písmena a dvojice písmen nejblíže středu, tedy rozložena jinak než na standardní "qwerty" klávesnici. Ani to však podle Flussera není její koncept.
"V několika internetových obchodech se dají frekvenční klávesnice pro všechny jazyky koupit. Tyto klávesnice jsou pro každý jazyk jiné. Je možné, že Fejtová poprvé navrhla frekvenční klávesnici pro češtinu. Frekvenční analýza jazyka, ze které návrh klávesnice vychází, byla ale lingvisty studována už předtím," dodal odborník.
Vlastní přínos Fejtové je podle něj v tom, že konkrétní rozložení kláves navrhla podle výsledků frekvenční analýzy.
Student si rozložení převzal, ale necitoval
"Rozložení kláves student pravděpodobně z materiálů Fejtové převzal - klávesnice jsou totiž totožné. Principy konstrukce frekvenční klávesnice jsou ale známé, a kdyby několik osob nezávisle na sobě tuto klávesnici konstruovalo, musí zákonitě dojít k velmi podobnému rozložení kláves," doplnil Flusser.
Fejtová tvrdí, že její systém je chráněn užitným vzorem č. 15018. "Prošel jsem dokumentaci k tomuto užitnému vzoru, a o frekvenční klávesnici tam není ani zmínka," říká Flusser. Proto podle něj k porušení práva nedošlo.
Podle odborníka nemohl student okopírovat ani software Fejtové. "Zdrojové kódy nejsou dostupné ani pro zákazníky, kteří si systém Fejtové koupí, nejsou samozřejmě nikde na webu a nejsou ani součástí přístupné dokumentace. Pokud mu je Fejtová nedala sama, nebo pokud se jí student nevloupal do počítače, považuji získání zdrojových kódů za vyloučené," míní Flusser s tím, že student musel software naprogramovat a odladit sám.
"Přebírání a využívání publikovaných výsledků jiných osob je ve vědě a výzkumu zcela běžné a žádoucí. Za neetické však považuji to, že student necitoval zdroj, ze kterého převzal rozložení kláves na frekvenční klávesnici. Neumím ale posoudit, zda tím chtěl zvýraznit své zásluhy, nebo zda v sedmnácti letech prostě nezná pravidla správného citování zdrojů," uzavřel Flusser.
REAKCE ORGANIZÁTORA A VĚDKYNĚPŘEDSEDA ASOCIACE AMAVET STANISLAV MEDŘICKÝ: AUTORKA SYSTÉMU I4CONTROL MARCELA FEJTOVÁ: |
