Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Expert: Student nápad na zařízení pro ochrnuté neukradl, jen necitoval

  4:01aktualizováno  4:01
Student Filip Naiser, který vyhrál vědeckou soutěž se systémem snímajícím pohyby oka a ovládajícím počítač, podle všeho nápad neukradl. "Naprogramoval zřejmě všechno sám, ale zachoval se neeticky, protože necitoval všechny své zdroje," míní odborník na zpracování obrazu z Akademie věd Jan Flusser.

Marcela Fejtová přišla s myšlenkou využít pohybů očí k ovládání počítače | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Marcela Fejtová přišla před několika lety s nápadem, jak pomoci ochrnutým lidem ovládat počítač nebo třeba televizi a rádio. Systém I4Control využívá nasnímaných pohybů oka a k dostání je za téměř čtyřicet tisíc korun už druhým rokem. Téměř stejný nápad však v polovině března vyhrál na soutěži vědeckých a technických projektů a přišel s ním ještě nezletilý student Filip Naiser. Vědkyně z ČVUT tvrdí, že nekteré části jejího systému Naiser ukradl.

Studenta namotivujte

"Kdyby k podobné situaci došlo u nás v ústavu, pozval bych studenta na seminář, v klidu bychom oba systémy porovnali a případně bych mu vysvětlit zásady zveřejňování zdrojů, a hlavně bych se ho snažil motivovat k dalšímu studiu kybernetiky. Je totiž evidentní, že jde o nadaného studenta a je škoda ho hned od počátku srážet," Jan Flusser, UTIA AV ČR.

Tým kolem Fejtové ředitelku gymnázia, kde Filip Naiser studuje, už pozval. Ta však termín schůzky zatím nepotvrdila.

Redakce iDNES.cz oslovila ředitele Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd a profesora z ČVUT Jana Flussera, aby zhodnotil, zda šlo o plagiát a zda student Filip Naiser nápad nebo jeho část vědkyni Marcele Fejtové ukradl.

Flusser prošel všechny dostupné materiály k oběma systémům. Systémy I4Control a Eye-Controlled Cursor neměl možnost "naživo" prozkoumat a neměl k dispozici ani programátorskou dokumentaci. "Z dostupných zdrojů je však možné udělat kvalifikovaný závěr," míní.

Myšlenka snímání pohybů očí je stará

Samotná myšlenka ovládání kurzoru počítače nebo jiného zařízení pomocí detekce pohybu oka podle něj není původní, takže nemůže být ani plagiátem. "Tato myšlenka je v civilním výzkumu používána asi 25 let, ve vojenství pravděpodobně ještě déle, a je odborné veřejnosti obecně známá. Ani paní Fejtová, ani ten student k ní v této obecné rovině nijak nepřispěli," míní odborník.

Marcela Fejtová se však nejvíce opírala o myšlenku frekvenční klávesnice, tedy takového zařízení, které ušetří čas i počet pohybů oka a kde budou nejčastěji užívaná písmena a dvojice písmen nejblíže středu, tedy rozložena jinak než na standardní "qwerty" klávesnici. Ani to však podle Flussera není její koncept.

"V několika internetových obchodech se dají frekvenční klávesnice pro všechny jazyky koupit. Tyto klávesnice jsou pro každý jazyk jiné. Je možné, že Fejtová poprvé navrhla frekvenční klávesnici pro češtinu. Frekvenční analýza jazyka, ze které návrh klávesnice vychází, byla ale lingvisty studována už předtím," dodal odborník.

Frekvenční klávesnice biokybernetičky Marcely Fejtové užívaná pro systém I4Control

Vlastní přínos Fejtové je podle něj v tom, že konkrétní rozložení kláves navrhla podle výsledků frekvenční analýzy.

Student si rozložení převzal, ale necitoval

"Rozložení kláves student pravděpodobně z materiálů Fejtové převzal - klávesnice jsou totiž totožné. Principy konstrukce frekvenční klávesnice jsou ale známé, a kdyby několik osob nezávisle na sobě tuto klávesnici konstruovalo, musí zákonitě dojít k velmi podobnému rozložení kláves," doplnil Flusser.

Screenshot z reportáže, která představila nápad studenta Filipa Naisera s totožnou klávesnicí

Fejtová tvrdí, že její systém je chráněn užitným vzorem č. 15018. "Prošel jsem dokumentaci k tomuto užitnému vzoru, a o frekvenční klávesnici tam není ani zmínka," říká Flusser. Proto podle něj k porušení práva nedošlo.

Podle odborníka nemohl student okopírovat ani software Fejtové. "Zdrojové kódy nejsou dostupné ani pro zákazníky, kteří si systém Fejtové koupí, nejsou samozřejmě nikde na webu a nejsou ani součástí přístupné dokumentace. Pokud mu je Fejtová nedala sama, nebo pokud se jí student nevloupal do počítače, považuji získání zdrojových kódů za vyloučené," míní Flusser s tím, že student musel software naprogramovat a odladit sám.

"Přebírání a využívání publikovaných výsledků jiných osob je ve vědě a výzkumu zcela běžné a žádoucí. Za neetické však považuji to, že student necitoval zdroj, ze kterého převzal rozložení kláves na frekvenční klávesnici. Neumím ale posoudit, zda tím chtěl zvýraznit své zásluhy, nebo zda v sedmnácti letech prostě nezná pravidla správného citování zdrojů," uzavřel Flusser.

REAKCE ORGANIZÁTORA A VĚDKYNĚ

PŘEDSEDA ASOCIACE AMAVET STANISLAV MEDŘICKÝ:
"S celým posudkem samozřejmě souhlasím a jsem s ním velmi spokojený. S takovým přístupem vědců jsem se totiž během let, kdy soutěže pro mladé organizuji, ještě nesetkal. Druhá strana to roztočila přes významné vědecké kapacity a chce omluvu. Tu hysterii ale nechápu, otrávili všechny začínající vědce, kteří by jednou chtěli navázat na jejich, dnes již staré, řešení."

AUTORKA SYSTÉMU I4CONTROL MARCELA FEJTOVÁ:
"Systém I4Control je řádně průmyslově chráněn v uděleném užitném vzoru (číslo přihlášky 2004-15793 a číslo zápisu 15018). Souhlasím, že sledováni očních pohybů není myšlenka nová. Existuje samozřejmě také řada metod, které se pro toto používají. Záleží tedy, kterou metodu zařízení Naisera využívá a jak je jeho řešení realizováno. I frekvenční analýza se prováděla již dávno. Poukázala jsem pouze na jedinečnost rozložení písmen na frekvenční klávesnici, která je mým původním autorským dílem. Aplikaci ani její design nelze v České republice patentově chránit. To vše zajišťuje autorský zákon číslo 121/2000 Sb., kde je rozhodujícím faktorem autorství datum zveřejnění. Nemohu se vyjadřovat k jednotlivým součástem systému Filipa Naisera. Mohu poukazovat pouze na v médiích zveřejněné části. Nikdy jsem netvrdila, ze student použil přímo nějaký kód zařízení I4Control. Nicméně když použije návrh nějaké aplikace a sám ji přeprogramuje, porušuje minimálně autorský zákon. Když knihu z papírové podoby přepíšu do elektronické a změním jméno původního autora na své, tak se tím také nestanu vlastníkem příběhu či konkrétního zpracování. Jsem přesvědčena o tom, že když pan profesor uznal, že student převzal rozložení klávesnice, je oprávněné používat termín plagiát."







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
V Marseille naboural vůz do zastávek. Jeden člověk zemřel, řidiče zatkli

Ve francouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Oznámila to policie. Jedna žena zemřela a jeden muž vyvázl...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Desítky vozidel se za sebou nahromadilo po záplavách na Krymu
VIDEO: Auta se po záplavách na Krymu naskládala za sebou jako domino

Páteční prudké deště způsobily na poloostrově Krym záplavy. Jedním z následků velké vody a bahna bylo i odvlečení asi padesátky aut, která se následně za sebou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.