Podle Jiráka se dá zřetelně oddělit, co politik v médiích říká a jak se přitom chová. "Pokud se máme bavit o těch dvou 'hlavních', pak Václav Klaus řečí svého těla více signalizuje uzavřenost," popisuje proděkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
"Pokud si ho vybavíme například v televizní debatě, všimneme si, jak se často mírně zaklání. Povyšuje se tím nad svého protivníka, ale je u něj vidět i více signálů nadřazenosti," tvrdí Jirák.
Klaus podle Jiráka svojí komunikací v médiích nehledá nové voliče, pouze upevňuje přesvědčení skalních příznivců.
Špidla se prosadil
Předseda ČSSD Vladimír Špidla, který v předvolebním boji zápolí s Klausem poprvé, přinesl podle mediálního experta do politických diskusí nový vítr. "Mám pocit, například z poslední Sedmičky na Nově, že se Špidlovi podařilo prosadit věcnou argumentací, i když působí sušším dojmem. Myslím, že je jeden z prvních, kdo našel na Klause správný recept."
Šéf sociálních demokratů si podle Jiráka před očima veřejnosti polepšil i tím, že jako jediný z předsedů parlamentních stran jasně řekl, s kým chce jednat o možné povolební koalici a s kým vyjednávat nehodlá. "Touto jednoznačností a věcnou argumentací přinesl do politické komunikace osvěžení," dodává proděkan.
Špidla narozdíl od Klause míří svými argumenty i na příznivce jiných stran. "Obrací se i k nerozhodnutým," říká Jirák.
JAK USPĚLI PŘEDSEDOVÉ V MÉDIÍCH? Za rok došlo u pana předsedy Špidly k výraznému posunu kupředu. Hovoří zcela plynule a srozumitelným jazykem odpovídá i na otázky, které se netýkají jeho resortu. Pomohla mu i celková změna image. Václav Klaus měl velmi těžkou pozici proti populismu, demagogii a lživým argumentům pana předsedy Špidly Myslím si, že to není otázka samotných předsedů stran, ale naopak médií. Vzpomeňme si, kdo byl v debatách na celoplošných televizích poslední měsíc. Obrázek ať si udělá každý sám. Já bych řekl, že pan předseda Grebeníček v médiích fungoval na hranici svých možností. Při viditelnosti, jakou mu dnešní média poskytují, udělal, co mohl.
Marvanová není vidět
Do vlastních řad:
Marie Součková,
místopředsedkyně ČSSD
Ivan Langer,
místopředseda ODS
Karel Kühnl,
předseda poslanců US-DEU
Miloslav Ransdorf,
místopředseda KSČM
U Marvanové a Svobody je podle Jiráka míra neurčitosti ještě vyšší než u Klause. Volič zkrátka neví, co od nich může čekat.
"Předsedkyně US-DEU Hana Marvanová se úplně vytratila. Nebyla vidět ani v nejnovější kauze s hanopisem proti její osobě. Například Petra Buzková dokázala využít kauzu Olovo ve svůj prospěch. Marvanová situaci nezvládla," dodává mediální odborník.
Marvanová má, co se týče médií, i další nevýhodu. "Je menší postavy a neumí s tím pracovat. Diváci ji znají z nadhledu, což je velká nevýhoda. Vidí jen její smutný úsměv. Menší postavy by se přitom dalo v jejím případě využít," dodává.
Svobodova 'velká hlava'
Svoboda podle Jiráka umí médií využít lépe. "Jeho hlava se zdá na obrazovce i na fotografiích větší než u ostatních politiků. Pomáhá si tím, že se při řeči naklání dopředu," míní Jirák.
Podle proděkana však Svobodova komunikace nebudí příliš velkou důvěru. "Jeho trpělivost a mírně nadřazená laskavost vytváří bariéru mezi divákem a obrazovkou. Myslím, že to nedělá dobře," říká.
V KSČM funguje 'grebendorf'
Mediální výkon předsedy komunistů Miroslava Grebeníčka se podle Jiráka nedá příliš podchytit. V médiích nemá moc prostoru.
"Navíc, on je vlastně takovým půlkomunikátorem, protože z komunikačního hlediska v této straně funguje takový 'grebendorf', napůl Grebeníček napůl Ransdorf." Grebeníček podle proděkana hovoří především do vlastních řad, ke svým příznivcům, Ransdorf vystupuje jako vzdělanější a komunikuje vně strany.
