Nasvědčovalo v posledních dnech něco tomu, že se kolem Saddáma Husajna stahuje smyčka?
Podobné operace jsou vždy velmi přísně utajovány. Vědí o nich jen ti, co je plánují. Na druhé straně není tajemstvím, že zadržení Saddáma bylo jednou z priorit spojenců, jako to například platí o Usámu bin Ládinovi.
Husajna spojenci hledali od počátku pádu jeho režimu. Slovo "hledali" není možná ten správný výraz. Na jeho dopadení byly nasazeny značné síly. Speciálními jednotkami v Iráku počínaje a zpravodajskými službami včetně analytických týmů v Pentagonu konče. Bylo tedy jen otázkou času, kdy ho chytí.
Na Saddámově dopadení se podílely i kurdské jednotky. Jak to vysvětlit? Může to charakterizovat velikost "sítě", kterou spojenci na Husajna v Iráku rozprostřeli?
Spojenci zapojili do lovu na Saddáma vše, co měli k dispozici, a obracejí se také na každého, kdo je ochoten spolupracovat.
Myslíte, že Američané akci dlouhodobě plánovali a že šli najisto?
Těžko říct, zda šli najisto. Od počátku "honu" přepadli stovky baráků, protože se v nich měl ukrývat Saddám. Mnohokrát se ukázalo, že tam sice podle stop byl, ale jen pár dnů či hodin... a stihl vždy včas zmizet. Američanům chyběla často jen špetka štěstí k jeho dopadení. No a tentokrát štěstí měli a vyšlo jim to.
Jak může Saddámovo zajetí ovlivnit vývoj v Iráku... jeho obnovu? Je radost Iráčanů opravdu nefalšovaná?
Věřte, že devadesát procent Iráčanů má z dopadení Saddáma obrovskou radost. Tyranizoval většinu národa. Moc měla a v blahobytu žila jen malá skupina lidí. Ta naopak důvod k oslavám pochopitelně nemá.
Krutost Husajnových represí je až nepředstavitelná. Lidé mi vyprávěli o popravách malých dětí před očima rodičů, jen proto, aby spolupracovali s režimem. A když ani to nepomohlo, tak ta tělíčka ještě přejeli náklaďákem.
V Iráku je poměrně velká skupina lidí, kteří se báli spolupracovat s Američany a jejich spojenci, protože se báli Husajnova návratu. Teď už nemají důvod bojkotovat obnovu země.
Tohle je podle mne na lapení Saddáma možná to nejdůležitější. Samostatnou kapitolou pak je, že i nyní se v Iráku odehrává boj o vliv a moc. Těmto skupinám je mír v zemi v podstatě ukradený.
Myslíte, že teď ubude i teroristických útoků?
Určitě. Ale za útoky nestojí jen Saddámovi příznivci. Snaha spojenců, aby v Iráku vznikl režim s demokratickými prvky, se nelíbí jistým silám v Íránu, a dokonce ani extremistickým vahabistům v Saúdské Arábii, pro něž jsou Američané satani.
Tyto síly se bojí příkladu iráckého režimu, který může ohrozit svým humanističtějším vztahem k lidem jejich vlastní mocenské pozice. Jim naopak hroutící se Irák hraje do karet.
