Krejčík své důvody k odchodu nevysvětlil. Podle neoficiálních informací za ním ale stojí dlouhodobé spory s lidoveckou ministryní obrany Vlastou Parkanovou (více zde). Ta pověřila dočasným vedením úřadu Krejčíkova dosavadního zástupce Pavla Adama. - více zde
Personální čistky v tajných službách ale začaly mnohem dříve, jen pár měsíců po volebním vítězství ODS. Nyní jsou bez stálého ředitele už tři ze čtyř složek bezpečnostního systému státu. Ten tvoří policie, civilní rozvědka ÚZSI (působí v zahraničí), kontrarozvědka BIS (operuje na území státu) a Vojenské zpravodajství.
Parlamentní kontrola složek je prý formalita
Bývalý ředitel Vojenské rozvědky Andor Šándor to vidí jednoznačně: politici se na vhodném nástupci nedokáží shodnout a důsledky poznají všichni.
"Lidé v tajných službách to vnímají a nejistota budoucnosti složky destabilizuje. Dočasné vedení navíc nemá ani potřebné pravomoci. Nedokážu si představit, jak může v takové situaci naše zpravodajsko-bezpečnostní komunita dostát svému zákonnému poslání," řekl iDNES.cz Šándor.
Výhrad má ale víc. Nejslabším článkem systému je podle něj nefungující kontrola parlamentem. "Ta ve skutečnosti neexistuje, je to formalita. Poslanci si nemohou ani ověřit, co jim přinesou ředitelé tajných služeb. Nesmějí také nahlížet do živých svazků a to se odráží v úmyslném prodlužování jejich životnosti," tvrdí.
Vlády navíc podle Šándora úkolují tajné služby v rozporu se zákonem. "Mediální úspěch při dopadení Krejčíře sice vypadal hezky, podle zákona ale ÚZSI takovou věc nesmí dělat. Na to má nástroje policie, Interpol," říká Šándor.
Destabilizované složky mohou lákat teroristy
Dočasné vedení špiónů považuje za problém i Jiří Schneider z Pražského institutu bezpečnostních studií. "Akutní riziko ohrožení státu nehrozí. Pokud však bude vláda takový stav prodlužovat, z tajných služeb mohou začít lidé odcházet. To by mohlo zvýšit hrozbu terorismu, průmyslové špionáže a podobně," řekl iDNES.cz.
Schneider má za to, že stabilní personální obsazení tajných služeb se projeví i na jejich důvěryhodnosti v očích zahraničních partnerů. Naopak nestabilita se podle Šándora může stát důvodem k tomu, že teroristé si za cíl útoku vyberou právě Česko.
"Teroristické organizace už ani nemusí provádět klasický průzkum. Všechny kritické body infrastruktury včetně ropovodů a plynovodů najdete na satelitních snímcích v internetovém vyhledávači Google," říká Šándor.
Severa: Reforma zatím není prioritou
Politici i experti si na situaci v tajných službách stěžují už léta, reforma ale zůstala jen v rovině diskusí. Vláda zatím tají i podobu chystané koncepce, jíž ODS oficiálně zdůvodnila personální čistky.
"Vláda by měla jednat a vyslat jasný signál, jak chce služby reorganizovat. To udělá právě jmenováním zodpovědných vedoucích. Je třeba zřetelné vyjádření, zatím to nejsou ani signály, spíš spekulace," myslí si Schneider.
Podle lidoveckého poslance Pavla Severy potřebnost reformy nikdo nezpochybňuje. "Zatím ale není prioritou ani v legislativní radě vlády. To víte, asi je zajímavější řešit daně a výhody odborářů," říká ironicky zákonodárce, který předsedá parlamentní komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.
První nástřel reformy z dílny ministerstva vnitra je ale podle něj hotový. "Teď by ho podpořilo čtyřicet až padesát procent členů bezpečností komise KDU-ČSL," dodává.
