"Problém s povstaleckým městem Fallúdža se vlekl už příliš dlouho a Američané vlastně neměli jinou šanci než útok provést, když politika zklamala," říká politolog Břetislav Dančák. "To, že jde zejména o pozemní operace, i když s leteckou podporou, znamená, že Američané to tentokrát chtějí vyřešit, proto je útok tak masívní."
Deník Washington Post zmiňuje v této souvislosti prohlášení amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, že je nepředstavitelné, aby mise tentokrát nebyla dotažena až do konce.
Masivní operace prověří hlavní myšlenku americké vlády, že iráčtí povstalci mohou být potlačeni ještě před lednovými volbami v Iráku, připomíná deník New York Times.
Americká i irácká vláda totiž označují za cíl akce snahu stabilizovat zemi ještě před volbami. Americké prezidentské volby útok výrazně neovlivnily. "Akce totiž byla plánována už před volbami v USA," říká Břetislav Dančák.
Volby ale daly prezidentu Bushovi jasný mandát k tomu, aby pokračoval v "agresivní zahraniční politice," řekl americký ministr zahraničí Colin Powell v rozhovoru pro Financial Times.
"Důležitý aspekt celé operace je kombinace amerických a iráckých vojáků," soudí Břetislav Dančák. "Tím, že se Iráčané na útoku podílejí, mohou například pomoci lépe rozpoznat místní bojovníky v ulicích. Ten masivní útok samozřejmě vedou Američané, ale je významné pro Irák i zahraničí, že se na tom iráčtí vojáci podílejí."
Arabské zdroje nicméně upozorňují, že iráckých vojáků je zapojeno v celé operaci minimum. Vlivná muslimská skupina "Sdružení islámských učenců" (Association of Muslim Scholars) navíc vyzvala irácké vojáky, aby se boje po boku američanů neúčastnili, uvádí server Al-Džazíra.
