"Pokud bychom měli mít další, úplně nové osoby k hlídání, tak už to bude nadoraz. Zatím ještě lidi i auta máme, ale budeme to muset velmi pečlivě plánovat," přiznal ředitel Útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby policie ČR Lubomír Kvíčala.
A ani si nechce představovat, co by se dělo, kdyby došlo dokonce i na třetí vládu se zbrusu novými ministry. "To už se obávám, že by bylo problematické, ale snad už by uplynul čas u těch, kteří skončili ve funkci v září," říká Kvíčala.
Vybraní členové vlády mají totiž nárok na ochranku ještě tři měsíce po odchodu z funkce. Osobního strážce má tak teď například expremiér Jiří Paroubek, strážci hlídají i předsedu vlády v demisi Mirka Topolánka a spolu s nimi i ministry vnitra, obrany, zahraničí i spravedlnosti ze současné, ale také předchozí vlády.
Když prezident Václav Klaus jmenuje další vládu a budou v ní úplně noví lidé, může se stát, že bude potřebná i "třetí sada" bodyguardů.
Celý útvar, který Kvíčala řídí, má sice 1200 osob, ale z toho je jen sto vyčleněno na hlídání lidí, další střeží budovy. A ze zmíněné stovky bodyguardů je podle Kvíčaly asi polovina přiřazena k jednotlivým politikům.
"Přidělujeme ke každému ústavnímu činiteli čtyři osobní ochránce, kteří se střídají ve směnách. S takovým politikem se pohybuje vždy jeden člověk jako osobní ochránce a další, kteří zajišťují okolí," popisuje Kvíčala. S Paroubkem tak třeba na páteční on-line debatu na serveru iDNES.cz přišli tři příslušníci ochranky.
Odstupné až pro šest ministrů
Tak časté střídání vlád ale nepřidělává práci jen Kvíčalovým lidem, zatěžuje třeba i státní pokladnu. Až šest členů Topolánkovy vlády může tři měsíce po odchodu z funkce dostat odchodné. Na rozloučenou jim bude vyplacen celý jeden plat navíc - tedy přesně 109 800 korun.
Na odchodné mají nárok ti ministři, kteří nezastávají jinou ústavní funkci, jako je třeba poslanec či senátor, a ani žádnou funkci další tři měsíce nezískají.
Na "přilepšení" od státu se tak mohou těšit nestraníci z Topolánkovy vlády: Petr Jan Kalaš (ministr životního prostředí), Miroslava Kopicová (ministryně školství), Jiří Šedivý (ministr obrany), Martin Štěpánek (ministr kultury) i Milena Vicenová (ministryně zemědělství).
V případě ministra zahraničí Alexandra Vondry bude záležet na tom, jestli bude úspěšný při volbách do Senátu. Další ministři nárok na odchodné nemají.