Informace o dvou exministrech a několika stovkách dalších lidí byly ukryty v mnoha pytlích, které ležely léta ve skladech bez jakékoliv pozornosti.
Richard Sacher zastupoval v dřívější vládě lidovou stranu, Vacek byl komunistickým ministrem a také poslancem. Ani jeden z nich už v politice nepůsobí.
V případě Vacka, dlouholetého komunistického generála, který stále zůstává členem KSČ, nejde o zásadní překvapení. Naopak Sachrovo jméno překvapením je.
Mluvčí Vojenského zpravodajství Ladislav Šticha odmítl říci, zda mezi spolupracovníky nebyli i další současní či bývalí politici. "K něčemu takovému nejsme oprávněni," vysvětlil.
O Sachrovi a Vackovi promluvil proto, že "jejich postavení bylo naprosto klíčové". V pytlích ale k jejich činnosti žádné další podrobnosti nebyly.
Jmenoval ještě třetího muže, který spolupracoval s vojenskou rozvědkou - Josefa Červáška. Ten byl prvním polistopadovým šéfem vojenských zpravodajců.
Vacek sám se dnes na tiskové konferenci proti nařčením ohradil. Popřel, že by kdy s rozvědkou tajnou spolupráci podepsal, byť s ní v různých funkcích spolupracoval a později ji i jako ministr obrany řídil. Na svou minulost je prý hrdý.
Tajemné pytle měly být zlikvidovány
Nová odhalení souvisejí s takřka detektivním a dosud ne zcela objasněným příběhem dvou stovek pytlů, které po sobě zanechali komunističtí vojenští agenti. Teprve v posledních měsících byl obsah těchto pytlů detailně prozkoumán a zdokumentován.
Tím nejzávažnějším objevem jsou právě jména stovek lidí, kteří s vojenskými agenty spolupracovali. Tato jména procházela databázemi tajných služeb i v minulosti, jenže místo agentů byla vedena například jako sledované osoby.
Kromě informací o spolupráci agentů byly v pytlích také osobní spisy, vyhodnocení spolupráce, záznamy ze schůzek, záznamy o finančních částkách i další věci.
Chybělo přitom jen málo a všechny dokumenty by byly zničeny. Od pádu komunistického režimu byly tyto pytle označovány jako nedůležité a ti, kteří jejich obsah znali, se je pokoušeli skartovat.
Definitivní zdokumentování všech ukrývaných dokumentů by mělo skončit do začátku srpna.
Už nyní je ale jasné, že polistopadové vojenské zpravodajství obsadili dřívější agenti, kteří tady získali dominantní vliv.
"Lze konstatovat ono lidové, že po listopadu 1989 se kozlové stali zahradníci," prohlásil Šticha. Podle něj právě tito lidé podávali informace, zda žadatel o lustrační osvědčení prochází, či neprochází databází agentů.
"Svou činností tak po neuvěřitelných čtrnáct let mařili účel, pro který byl zaveden lustrační zákon," dodal.
Upozornění přišlo v roce 2003
Pokud jde o odhalení tajemných pytlů, stal se zlomem rok 2003. Tehdy si ředitel Národního bezpečnostního úřadu stěžoval u ředitele Vojenského obranného zpravodajství, že informace, které od nich o lustracích dostávají, nejsou zcela přesné.
Obrátil se proto na tehdejšího ministra obrany Miroslava Kostelku, který v lednu 2004 nařídil Vojenskému obrannému zpravodajství, aby začalo všechny dokumenty zpracovávat na jednom místě. Tak přišla řada i na pytle.
