Exministr Svoboda: tunelář, nebo smolař?

  • 1
Už dva roky má na sobě exministr financí Ivo Svoboda cejch tuneláře. Už dva roky čelí se svou asistentkou Barborou Snopkovou trestnímu stíhání za zpronevěru peněz mělnické Liberty, někdejšího výrobce dětských kočárků. Už dva roky se nad nimi vznáší hrozba dvanáctiletého vězení. Svoboda byl první ministr v novodobé historii, který musel odejít z vlády kvůli trestnímu stíhání.

Pak se Snopkovou získali další výjimečnou zkušenost - tři měsíce ve vyšetřovací vazbě. Od jejich propuštění utekl rok a půl a případ stále nekončí, vyšetřování se protahuje.

Obhájci se sice stále snaží vyšetřovatele i státní zástupce přesvědčit, že Svoboda a Snopková jsou nevinní, setkávají se ale se zcela opačnou reakcí: obvinění proti Svobodovi a Snopkové přibývá. Vyšetřovatel Václav Kutílek původně oznámil, že případ skončí v červnu. Nyní se ukazuje, že dřív než koncem roku to nebude.

"V žádném případě to ale nevypadá na stažení obvinění. Až budeme mít hotovy všechny potřebné věci, podáme obžalobu," řekl státní zástupce Petr Jirát. Uzavření spisu zdržel nález účetních dokladů Zory Euro, firmy Svobody a Snopkové, přes kterou financovali aktivity Liberty. "Dali jsme je znalkyni, aby doplnila posudek," uvedl Jirát.

Kromě toho je nyní k výslechu předvolaná celá armáda svědků na dvě stovky osob. Jsou to zástupci firem, které se hlásí o své peníze v rámci konkursu na Libertu. Výslechy mají začít v těchto dnech.

Ivo Svoboda a Barbora Snopková koupili mělnickou Libertu v dubnu 1996. Později sami přiznali, že vlastně koupili zajíce v pytli. Měli za to, že Liberta je prosperující podnik s desetimilionovým obratem měsíčně, ale záhy pochopili, že čísla v účetnictví neodpovídají skutečnosti - hodnota majetku byla mnohem nižší, než si mysleli, naopak dluhy podniku zase mnohem vyšší.

"Hned při prvních seznamovacích prohlídkách závodu začínala vycházet najevo krutá realita, která pak poznamenala celý náš další život," líčil před časem syn Snopkové Stanislav Kratochvíl, který šel do Liberty dělat ředitele. Hned po převzetí podniku podala jedna jihočeská firma návrh na konkurs Liberty kvůli nesplacení milionového dluhu.

Svoboda a Snopková se tehdy rozhodli firmu rozdělit: prosperující část odkoupila jejich společnost Zora Euro, nevýdělečné části - původní Libertě - zbyly dluhy a koncem roku 1997 skončila v konkursu.

Právě v rozdělení podniku je prapůvod trestního stíhání Svobody a Snopkové. Tržby firmy měly podle vyšetřovatelů a státních zástupců okamžitě putovat na konta Liberty a měly z nich být spláceny dluhy. To se však nestalo. V červenci 1999 proto přišlo obvinění z poškozování věřitele. Hranice trestu: od dvou do osmi let vězení.

Svoboda se Snopkovou si přitížili tím, že část účetnictví Liberty ukrývali v pytlích na půdě v domě Svobodovy sekretářky. Objevené účty pak pro oba znamenaly další obvinění: tentokrát ze zpronevěry 6,5 milionu korun z účtu Liberty. V listopadu 1999 byli oba zatčeni a z vazby se dostali až po třech měsících. Najednou jim šlo už o dvanáct let odnětí svobody.

Zpronevěřené peníze získala Liberta podle policie od IPB a měly jít na chod továrny na kočárky. Místo toho je použila firma Zora Euro. Toto pátrání dovedlo policii až na Slovensko, k podnikateli a majiteli dnes již neexistující firmy Rela Pavlu Landsmannovi. U něj 6,5 milionu skončilo.

"Liberta měla zájem vyrábět na Slovensku a chtěla využívat prostory firmy Rela. Svoboda se Snopkovou proto složili na účet Rely 6,5 milionu korun. Součástí smlouvy, kterou jsme v roce 1996 uzavřeli, byla dohoda, že pokud od svého úmyslu odstoupí, peníze propadnou," řekl Landsmann MF DNES.

Nakonec to tak i podle něj dopadlo: Liberta šla do konkursu a peníze zůstaly na  Slovensku. Obhájci znovu upozorňovali na to, že Landsmann mluví ve prospěch Svobody a Snopkové. "Byl to další důkaz proti obvinění. Myslím, že už tehdy bylo jediné řešení: celé stíhání zastavit," říká advokát Maleček.

Státní zástupce však na tyto výzvy advokátů nedal. Naopak, požehnal vyšetřovateli v dalším pátrání. A letos v dubnu ohlásili: obvinění Svobody a Snopkové bylo rozšířeno o trestný čin zvýhodňování věřitele, při němž měli způsobit škodu patnáct milionů korun. Konkrétně šlo o zvýhodnění Komerční banky a jejich vlastní společnosti Zora Euro.

Vyšetřovatel říká, že se trestného činu dopustili tím, že v prosinci 1997 jako členové představenstva Liberty prodali část jejích nemovitostí Jaroslavu Čadkovi za dvacet milionů korun.

Z nich čtrnáct milionů zaplatili Komerční bance jako splátku dluhu a jeden milion šel na účty Zory Euro jako úhrada části pohledávek. Transakce se uskutečnila po dohodě s Komerční bankou, která slíbila, že za to stáhne návrh na konkurs mělnického podniku. V té době byla Liberta v úpadku a nebyla schopna plnit své závazky.

Konkurs na společnost Liberta byl Krajským obchodním soudem v Praze nakonec stejně prohlášen. A to již čtrnáct dnů po zmíněné operaci, kterou - jak tvrdí vyšetřovatel Svoboda a Snopková způsobili škodu ve výši patnáct milionů korun.
Obhájci znovu protestovali: tyto skutečnosti vyšetřovatel znal od začátku a kromě toho, Komerční banka podle nich měla na prodanou nemovitost zástavní právo.

Tyto námitky vyšetřovatel ale odmítl. Svoboda a Snopková se s médii o svém obvinění nemíní bavit. Vše za ně vyřizuje advokát. "Samozřejmě, že to nenesou lehko. Nejsou to žádní zločinci, aby jim takové obvinění bylo jedno," říká Maleček.

Odhlédnuto od trestního stíhání a hrozícího vězení však Svoboda se Snopkovou na kauze krachující Liberta netratili. Svůj podíl akcií v roce 1998 převedli na syna Snopkové a ten prodal pětatřicet tisíc akcií firmy podnikateli Zeno Meierovi za více než šestnáct milionů korun.

Posléze se ukázalo, že za akcie ve skutečnosti platil Meierův obchodní partner Barac Alon, jehož firma B.C.L. Trading je podezřelá z osmimiliardového tunelu v Komerční bance.

Proč Meier kupoval bezcenné akcie zkrachovalého podniku, nikdo netuší. Policie prověřovala podezření, že to byla jistá protislužba. Ivo Svoboda, v době, kdy byl ministrem financí, totiž dal Alonovi mandát na jednání o deblokaci státního dluhu v Rusku.

Jisté je, že na obchodu s akciemi Liberty neprodělal ani Alon. Jeho peníze za továrnu totiž podle policie pocházely právě z jedné z nesplacených půjček z Komerční banky. A ztrátu banky z operací s Alonem zaplatí stát.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video