Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Exkurze v Ústavu fyziky plazmatu

  13:02
- Redakce MF DNES vás zavedla do Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd v Praze 8-Kobylisích.Čtyři dny jste měli možnost ptát se na to, co vás zajímá o tomto ústavu. Odpovědi najdete ZDE. Podívejte se na videoukázky a fotografie z Ústavu fyziky plazmatu.
Hala laserového systému PALS

Hala laserového systému PALS - Hala experimentálního laserového systému PALS. Oranžové trubice jsou laserové zesilovače a stříbrné prostorové filtry. | foto: iDNES - Jitka Plicková

Čím vším se ústav zabývá? Původně vznikl jako pracoviště, které mělo přispět k výzkumu termonukleární reakce jako nejlacinějšího zdroje energie.

Čtyři dny jste měli možnost ptát se na to, co vás zajímá o tomto ústavu. Odpovědi najdete ZDE.
 To bylo před 41 lety. Tehdy však byli sovětští a američtí vědci, kteří se problémem zabývali, přespříliš optimističtí - domnívali se, že se podaří postavit první termonukleární elektrárny, které by získávaly palivo z mořské vody, během třiceti let.

Dnes se zdá, že to nebude dřív než v polovině 21. století. Přitom na tomto projektu pracují už padesát let tisíce vědců a stál desítky miliard dolarů. Problematice vysokoteplotního plazmatu se věnuje asi třetina kapacity ústavu. Málokdo si uvědomuje, že různé druhy plazmových systémů, ovšem za podstatně nižších teplot, se mohou uplatnit i v běžné praxi.

Například vodou stabilizovaný plazmový hořák se používá k přípravě některých speciálních materiálů, i k likvidaci nebezpečných látek PCB. Plazmové systémy se uplatňují při kontrole ekologických parametrů. Zvládnutí pulsní techniky například umožnilo vytvořit generátor rázové vlny, využívaný v řadě našich nemocnic v ultrazvukových drtičích ledvinových a žlučových kamenů.

U všech těchto metod a přístrojů se počítá s jejich dalším rozvinutím a uplatněním v dalších oborech. Spolu s Fyzikálním ústavem Akademie věd dostal Ústav fyziky plazmatu za symbolickou jednu marku od Ústavu kvantové optiky Maxe Plancka v Garchingu u Mnichova unikátní zařízení - fotodisociační jodový laser Asterix IV, který je druhým největším v Evropě.

Nyní se dokončují zkoušky unikátního přístroje. Od začátku léta by měl sloužit k výzkumu nových materiálů. Se strukturou a některými výsledky činnosti Ústavu fyziky plazmatu se můžete seznámit na jeho internetové stránce ipp.cas.cz (viz rubriku WEB).

Výběr z odpovědí najdete v pátek 21. dubna v příloze VĚDA A POČĺTAČE.
Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.