Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Existuje na Marsu život? Napoví bakterie z argentinského jezera smrti

  12:23aktualizováno  12:23
Vědci zkoumají Diamantové jezero v odlehlé části argentinského severozápadu. Ve vulkanickém kráteru s vysokým obsahem arsenu našli superbakterii, která v extrémních podmínkách prosperuje. Objev může pomoci rozluštit tajemství života na Zemi i vzdálených planetách.

Diamantové jezero v argentinských Andách | foto: Wikimedia Commons

Jezero leží v obrovském vulkanickém kráteru v nadmořské výšce 4 700 metrů. Argentinští vědci našli v jezeru miliony superbakterií, které ve vodě trpící nedostatkem kyslíku prosperují. Jezero dostalo své jméno díky vulkánu Maipo. Sopka odrážející se na hladině připomíná návštěvníkům tvar diamantu.

Extrémní nezmaři

Organismy, které prospívají v extrémních podmínkách se nazývají extremofilní. Byly objeveny i v jiných částech světa a mohou mít značnou obchodní hodnotu. Bakterie, které rozkládají tuky, jsou například využívány v čistících prostředcích. Podle Fariasové jsou však objevené bakterie polyextremofilní organismy. V jezeru smrti se totiž kombinuje několik extrémních podmínek najednou.

V jezeře je obsah arzénu dvacettisíckrát vyšší než v pitné vodě. A teplota jeho vody často klesá pod bod mrazu. V jezeru se však nikdy netvoří led, protože jeho voda je pětkrát slanější než voda mořská.

Extrémní podmínky by mohly vrhnout světlo i na život mimo Zemi. Prostředí, v němž bakterie žije, se podobá primitivním podmínkám na Zemi ještě předtím, než živé a dýchající organismy začaly šířit ochrannou atmosféru z kyslíku kolem planety.

DNA bakterie mutuje

"Má to velký vědecký význam jako okno do naší minulosti a také pro astrobiologii, výzkum života na jiných planetách," zdůraznila María Eugenia Fariasová z týmu, který v Diamantovém jezeře letos formy života objevil. Pokud superbakterie může přežít tady, může přežít například i na Marsu.

DNA bakterie mutuje, aby přežila ultrafialové záření a nízký obsah kyslíku v tak vysokých nadmořských oblastech. Zájem by to mohlo vyvolat u farmaceutických společností a v budoucnu by ji mohli využívat i výrobci krémů na opalování, dodala Fariasová. Pokud se jejímu týmu podaří získat prostředky pro získání metagenomu z bakterie, nakonec by z ní mohly být derivovány antioxidanty či enzymy.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.