Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Srbsku i Kosovu otevírají masové hroby, stále se hledá 1700 lidí

  17:25aktualizováno  17:25
Patnáct let po válce se Srbsko snaží zúčtovat s minulostí. Tamní prokuratura pro válečné zločiny společně s evropskou misí v Kosovu EULEX nařídila exhumace a pitvy těl, která by mohla patřit obětem válečných čistek. A to jak Srbům, tak kosovským Albáncům. Vyšetřovat se bude i přímo v Bělehradě.

Ilustrační foto. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Srbská prokuratura pro válečné zločiny tak reaguje na zjištění o údajných masových hrobech, v nichž by měly být ostatky civilistů zavražděných při etnických čistkách konce 90. let.

Jeden z hrobů, v němž by měly podle všeho spočívat ostatky Srbů zlikvidovaných Kosovskou osvobozeneckou armádou (UÇK), se nachází u města Djakovica v jihozápadní části Kosova.

Druhý zřejmě leží přímo v srbské metropoli Bělehradě na předměstí Batajnica. Píše o tom server Balkan Insight. „Jsme přesvědčeni, že tu existuje potenciální masový hrob, jen kousek od místa, kde byl nalezen hrob s ostatky 900 kosovských Albánců,“ řekl agentuře Tanjug hlavní žalobce prokuratury Vladimir Vukčević.

Na pozemku výcvikového centra speciálních policejních jednotek jsou podle vyšetřovatelů ostatky kosovských Albánců, které tam přesunuly srbské jednotky ve snaze zamaskovat řádění ve své někdejší provincii. V letech 2001 a 2002 bylo v Batajnici na pozemku výcvikového centra odhaleno již osm jiných hrobů.

Někdejší náměstek srbského ministra vnitra Vlastimir Djorjević si za transport těl zavražděných kosovských Albánců do Srbska vyslechl počátkem roku před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii osmnáctiletý trest. Původní sedmadvacetileté odnětí svobody mu bylo zmírněno. Svoji vinu přiznal. Kdo je za vraždění odpovědný, ale prý neví.

Kromě pozemku výcvikového centra byly ostatky kosovských Albánců zavražděných při čistkách na konci 90. let nalezeny v Srbsku také na nejméně třech dalších místech.

Patnáct let po válce se stále pohřešuje 1 700 lidí

Patnáct let po válce figuruje na seznamu pohřešovaných osob stále asi 1 700 jmen, nejen kosovských Albánců, ale i Srbů. Vyšetřovatelé ze Srbské prokuratury pro válečné zločiny se domnívají, že někteří z nich by mohli být pohřbeni v masovém hrobu u města Djakovica v jihozápadní části Kosova. Úřad uvedl, že disponuje informacemi, které nasvědčují tomu, že by mohlo jít o oběti zločinů spáchaných příslušníky UÇK v zajateckém táboře Likovac.

„Máme informaci o lokalitě s možným masovým hrobem ve vesnici Piskota u obce Djakovica, kde byly pohřbeny ostatky srbských civilistů, kteří zemřeli během ozbrojeného konfliktu v Kosovu v letech 1998 až 1999,“ cituje Balkan Insight prohlášení prokuratury.

Předseda sdružení Srbů z Djakovice Djokica Stanojević podle agentury Beta v této souvislosti uvedl, že na seznamu nezvěstných Srbů je dodneška 73 civilistů z jeho města. Mise EULEX proto nařídila exhumace, pitvy a následnou identifikaci možných obětí.

UÇK se začala formovat počátkem 90. let nejprve jako hnutí radikálně laděných zastánců separatismu v řadách kosovských emigrantů. V návaznosti na období krvavých balkánských válek první poloviny této dekády se následně hnutí transformovalo do polovojenské organizace cílící na srbské cíle, civilisty nevyjímaje.

Srbská vláda tehdy v reakci na slova amerického vyslance pro Balkán Roberta Gebarda o „teroristické organizaci“ vyslala k potlačení ozbrojené revolty elitní policejní sbory i armádu. Tento krok nicméně přerostl v rozsáhlou sérii odvetných akcí a vzájemných čistek mezi Srby a Albánci. Násilnosti skončily až stažením srbských jednotek z Kosova pod nátlakem vzdušných úderů NATO na Srbsko poté, co Spojené státy a jejich spojenci diametrálně obrátily svůj postoj k UÇK.

Korunní svědek obvinil prokurátora mise EULEX z uplácení

Skupina sedmi bývalých velitelů UÇK se nyní z údajných zločinů spáchaných na vězních v zajateckém táboře Likovac zpovídá před soudem. Je mezi nimi i někdejší kosovský velvyslanec v sousední Albánii Sulejman Selimi.

Proces s bývalými bojovníky z takzvané Drenické skupiny, údajně vedené nynějším kosovským premiérem Hashimem Thaçim, provází řada kontroverzí. Naposledy v úterý korunní svědek, bývalý vězeň vystupující pod krycím jménem „svědek F“ vypověděl, že se jej bývalý prokurátor mise EULEX Maurizio Salustro pokusil uplatit, aby změnil svou výpověď. Podle jeho slov mu slíbil zajistit přestěhování do zahraničí a léčbu manželky s rakovinou.

Soud s touto skupinou bude pokračovat v nadcházejících dnech. Bývalý velvyslanec Selimi byl již dříve spolu s dalšími třemi někdejšími členy UÇK v jiném procesu týkajícím se tábora Likovac zproštěn viny.



Témata: Masový hrob




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.