Paraska požaduje od města 7 800 korun za každý případ, kterých bylo dohromady 1 040. Město by mu tedy mělo zaplatit více než osm milionů. Náklady ale podle chomutovského mluvčího Tomáše Brandy musí uhradit dlužník, a to buď přímo do rukou exekutora či na účet města.
Radnice podle Brandy už od roku 2004 spolupracuje s několika exekutory a v roce 2007 navázala spolupráci s exekutorským úřadem v Mostě, zastoupeným právě JUDr. Paraskou. "JUDr. Paraska realizoval mediálně známé exekuce v únoru 2009 v budově magistrátu po výplatě sociálních dávek," připomněl Tomáš Branda. (o případu čtěte zde)
Když Paraskovi tento způsob soud zakázal, přestal podle Brandy vymáhat. "To lze doložit případy, kdy u stejného dlužníka město pohledávky vymohlo, exekutor Paraska však nikoliv," uvedl mluvčí s tím, že Paraskův návrh na zastavení exekucí je mstou za zákaz realizovat exekuce po výplatě sociálních dávek a za kontroly, které byly kvůli známému případu u exekutora provedeny.
Město se proti zastavení exekucí odvolalo právě z důvodu nekonání exekutora, dodal Branda. Exekutor Paraska se podle něj navíc snažil znemožnit městu podat odvolání proti zastavení exekucí tím, že uzavřel podatelnu. "Z důvodu nekorektního jednání exekutora město připravuje podání stížnosti exekutorské komoře a ministerstvu spravedlnosti," uzavřel Branda.
Dlužníkům, kteří si na zabavování sociálních dávek stěžovali, dal v červnu za pravdu Krajský soud v Ústí nad Labem. Podle něj je sociální dávka v hmotné nouzi exekucí nepostižitelná. V tomto případě neplatí, že jde o běžnou finanční hotovost, kterou exekutor zabavit může. Dávka slouží příjemci k uspokojování základních potřeb, nejde třeba o finanční úspory.
Proti exekucím na chomutovském úřadě se ohradil také ombudsman nebo ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Chomutovská radnice naopak tvrdila, že postup exekutora je v pořádku. Za postup ale není odpovědné město, ale sám exekutor.
